Lidé si před 150 lety popletli vojáky a ze strachu utekli do lesa

  8:47
Před 150 lety vypukl válečný konflikt, který neblaze poznamenal i českolipský region. Jedna z prvních větších bitev prusko-rakouské války se odehrála u dnešních Kuřívod.

Rakouští polní myslivci, zachycení při vzpomínkové akci v roce 2014 k výročí 148 let od prusko-rakouské války. | foto: Petr LazurkoMF DNES

Červnový večer 26. dne roku 1866 byl na Mimoňsku zalitý krví. Přes Sasko do českých zemí pochodovala pruská Labská armáda pod velením generála pěchoty Herwartha von Bittenfeld a žádná nepřátelská síla ji nedokázala zdržet.

Prošla Cvikovem a Mimoní a teprve u Kuřívod narazila na rakouské jednotky z I. armádního sboru generála jízdy Eduarda hraběte Clam-Gallase.

Vypukl první větší střet obou soupeřících armád, na jehož konci bylo částečně zpustošené město Kuřívody, tehdy Hünerwasser, a desítky padlých vojáků. Samotná srážka předznamenala, jak dopadne celá válka. Ta skončila bitvou u Hradce Králové a definitivní porážkou Rakouska.

Příčiny prusko-rakouského války v roce 1866 je třeba hledat v osobě pruského kancléře Otto von Bismarcka, který chtěl „krví a železem“ sjednotit německé země v jeden celek.

Určitý náznak lze najít již v roce 1848, ale daleko konkrétnější podoba tohoto záměru se dá počítat od roku 1862, kdy spočinul v čele diplomacie pruského státu. Rakousko si nepřálo jednotný německý stát, ale Bismarck využil jeho zájmy ve válce roku 1864 proti Dánsku.

Mocnosti hledaly spojence

„Počátek uvedeného konfliktu lze hledat již v roce 1815, kdy byl ve Vídni založen Německý spolek a evropské státy získaly novou podobu po skončení napoleonských válek. Nejsilnějším představitelem spolku byla habsburská monarchie a postupně sílící postavení pruského království znamenalo pro Rakousko jeho oslabení ve vedoucí pozici,“ vysvětluje Jiří Náhlovský, spisovatel a člen Komitétu pro udržování památek z války roku 1866.

Oba státy hledaly na evropské půdě mocné spojence. Bismarckovi se povedlo zajistit si neutralitu Ruska, Anglie a Francie, naopak na svou stranu získal Itálii a některé menší německé státy. K Rakousku se přidalo Bavorsko, Hannoversko, Bádensko nebo Sasko a pro pruskou stranu to znamenalo rozdělení vojenských sil.

Rakouská pěchota v obranném postavení proti útoku jízdy.

Kvůli angažmá Itálie museli Rakušané otevřít rovněž dvě fronty, ale pro konečné řešení tehdejšího středoevropského konfliktu měly zásadní význam události v Čechách. Takže lze zcela jistě prohlásit, že na našem území se rozhodlo o vývoji evropské politiky na mnoho dalších let.

Prusové, v duchu svých strategických a taktických záměrů, vysílali už několik měsíců před vyhlášením války do českých zemí své důstojníky, kteří se vydávali za turisty, malíře, tuláky nebo osoby hledající práci, aby zdokumentovali krajinu, a to včetně zakreslení mostů nebo zapsání stavu cest a majetkové situace obyvatel v dané lokalitě.

To posléze umožnilo pruské armádě velmi rychlý a hladký postup do nitra Čech. Razili heslo „Odděleně pochodovat - společně udeřit“. Rakušané nedovedli vůbec využít výhody kopcovitého a členitého terénu Jizerských a Lužických hor, jako v roce 1778, a tím velmi usnadnili Prusům překonat příhraniční hvozdy.

První výstřely padly

První výstřely na české straně na tomto úseku fronty padly 26. června dopoledne u Kuřívod. Čelní jednotky Labské armády pod velením generálmajora Alexandera von Schölera se u Ploužnice střetly s hlídkami rakouské brigády generálmajora Victora von Leiningena.

Následné střety během dne vstoupily do dějin v souhrnné podobě jako srážka u Kuřívod. Prusové nasadili během dne celkem 4 prapory pěchoty, 1 prapor myslivců, 1 eskadronu husarů a 2 děla. Rakušané disponovali mnohem menšími silami v podobě 2 setnin pěchoty, 2 husarských čet a 1 praporem myslivců.

Boje probíhaly již v těsnější blízkosti Kuřívod, ale také v městské zástavbě a na okraji lesa rozkládajícího se směrem k Jezové. Právě v tomto lese došlo odpoledne k poslednímu střetu a jeho výsledek znamenal pro pruské jednotky definitivní vítězství.

Mezi domy dopadlo z pruské strany několik granátů, které mezi obyvateli způsobily nepopsatelný zmatek a mnozí z nich se snažili spasit útěkem do okolních lesů. Přesto se včasné neopuštění města stalo osudné dvěma z nich. Daleko méně početní Rakušané neměli sebemenší šanci na úspěch a museli ustoupit k Mnichovu Hradišti.

„O dva dny později se v okolí tohoto města spojila Labská armáda s pruskou 1. armádou přicházející od Liberce. Prusové v plném rozsahu splnili svůj záměr, a to ovládnout přechody přes řeku Jizeru a železniční spojení z Turnova do Liberce a do Kralup nad Vltavou,“ hodnotí pruský úspěch Jiří Náhlovský.

Zemřelo i 21 koní

Srážka u Kuřívod stála Rakušany 13 důstojníků, 264 mužů a 13 koní. Prusové odečetli ze svého stavu 3 mrtvé důstojníky, 46 mužů a 8 koní.

Lidé žijící v Mimoni a okolí byli rovněž zasaženi strádáním během válečného léta. „Pro civilní obyvatele byla tehdejší válka pohromou. Město bylo zatíženo velkými dávkami a odvody pro zásobování pruského vojska. Odvody se musely plnit v podobě mouky, chleba, piva i vína, také krmení pro koně,“ zdůrazňuje Miroslav Kuča z Mimoně, člen Klubu vojenské historie Česká Lípa.

Je třeba si uvědomit, že tehdejší obyvatelstvo bylo převážně německé, přicházející pruská armáda také, vznikaly proto velmi kuriózní situace. Popletli si během všeobecného zmatku totiž slova rekrutovat a rekvírovat a mysleli si, že budou násilně vřazeni do pruské armády.

Kvůli tomu někteří opustili svoje domovy a utíkali do vnitrozemí Čech nebo se schovávali v okolní krajině. „Po bitvě skončila většina oken a dveří v Kuřívodech vytlučených, ploty byly stržené, mrtví a zranění leželi v domech a zahradách,“ popisuje Jiří Náhlovský.

Rekvizice vypočítané pruskou armádou značně zatížily civilní obyvatele. Poukázal na to dokonce sám Jan Neruda ve svém fejetonu „A jak jedli“, kde píše:

„Jíst, jen jíst a mnoho jíst, zdálo se býti heslem pruským. Dobrá třetina okupačních oznámení pruských jednala výhradně o jídle. Četli jsme, že mimo denní stravu, mimo denních 40 000 bochníků chleba a bůhví co centů ovsa rekvírovali také měděný drát, mapy, boty cvočky, kůže, pytlové plátno, dřevěné strážní boudy, červené sukno, vlněné pokrývky, ruční mlýnky, vědrové sudy, mýdlo, posýpátko, kameny na tření barev, pravítka, kolomaz a jiné věci, jichž my obyčejně mezi potraviny nepočítáváme.“

Porazit, nikoliv potupit

Pozdější porážka rakouské Severní armády a saského sboru u Hradce Králové, nebo Sadové, jak se tato bitva také označuje, zpečetila osud Rakouska, ale i jeho spojenců.

Německý spolek zanikl a došlo k vytvoření základu pro nové uspořádání ve střední Evropě. Bismarck dosáhl plně svých cílů, nicméně nebylo v jeho zájmu zcela habsburskou monarchii srazit na kolena.

Rakousko bylo třeba porazit, nikoliv potupit. V čele nově vzniklého Severoněmeckého spolku stanulo Prusko, které s dalšími německými státy, z nichž mnohé v roce 1866 stály proti němu jako nepřátelé, v letech 1870-71 drtivě porazilo císařskou a následně republikánskou Francii.

Z Rakouska vzniklo v roce 1867 Rakousko-Uhersko a přesměrovalo svůj zájem na Balkán, kde ovšem byly politické záměry Ruska. Sud střelného prachu, na němž Evropa seděla, se začal povážlivě plnit, až vybuchl v roce 1914 v Sarajevu.

Zajímavou připomínkou prusko-rakouské války jsou pomníky v samotných Kuřívodech a u silnice směrem na Mnichovo Hradiště, které vznikly v letech 1868 - 1895 a do roku 1991 se zachoval pouze jeden.

Padlí mají pomník

Ve spolupráci Komitétu 1866 a Obecního úřadu Ralsko vznikl v roce 2005 pomník u kostela sv. Havla na památku rakouských vojáků. V následujícím roce vyrostl vedle pomník věnovaný vojákům pruské armády.

V roce 2007 byla provedena obnova pomníků podél silnice na Mnichovo Hradiště ve spolupráci Komitétu 1866 a Vojenských lesů, divize Mimoň. V roce 2008 se otevřela v Kuřívodech ve spolupráci s Městským úřadem Ralsko symbolicky turistická stezka z Mimoně do Bosně. Popisuje jednak srážku 26. června, ale také střet u Mnichova Hradiště 28. června 1866.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

V souvislosti s rokem 1866 stojí také za zmínku sousední Mimoň. Na bývalém hřbitově u Božího hrobu se nachází místo posledního odpočinku 33 vojáků obou válčících stran.

Na hrobě jsou dvě desky se jmény vojáků, jejich hodnostmi a útvary, kde sloužili. Další památku lze najít na místě zbourané školy, kde byl zřízen první lazaret, kam se dostali ranění od Kuřívod.

Zajímavá je i expozice k prusko-rakouské válce v městském muzeu, kde se návštěvníci mohou seznámit s dalšími historickými detaily. Na figurínách navíc zhlédnou rakouskou a pruskou výstroj. Takto pojatá stálá expozice k roku 1866 se stala prvním muzejním produktem v našem kraji.

  • Nejčtenější

Kriminalisté vyšetřují údajné zneužití dětí, podezřelým se jejich rodiny mstí

25. března 2024  17:10

Kriminalisté vyšetřují údajné zneužití dvou dětí v Mimoni na Českolipsku. Podle zjištění portálu...

Spory dědiček ohrožují oblíbenou samoobsluhu, zaměstnanci se bojí o výplaty

21. března 2024  9:38,  aktualizováno  15:18

Budoucnost prodejny potravin Kendik v libereckém paláci Dunaj je nejistá. Dlouhodobé rodinné spory...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Všichni se snaží šetřit, pro nás je to cesta do pekla, říkají malovýrobci

22. března 2024  15:48

Ruční a bio výrobou mohou jen těžko konkurovat cenám v supermarketech. Kromě prodeje na svých...

Soukalová zrušila účast v charitativní show, nahradí ji šéfkuchař Pohlreich

27. března 2024  10:32

Ještě před týdnem se z plakátů zvoucích na charitativní M. K. Show smála někdejší biatlonová hvězda...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Syn nechal matku ležet ve výkalech, sousedka zalarmovala policii

25. března 2024  13:27,  aktualizováno  15:01

Z nelidských podmínek nevědomky vysvobodila postarší ženu z České Lípy její sousedka. Přes dveře ji...

Šperky z Turnova učarovaly i Obamovi. Teď Český granát míří do Japonska

28. března 2024  16:17

Jeho barva, rudá jako holubí krev, upoutala pozornost člověka již v době stěhování národů. Obchodní...

Soda mezi sklo i pečení na 860 stupňů. Medaile pro MS se tvořily měsíce

28. března 2024  12:19

Medaile pro květnový hokejový šampionát už spatřily světlo světa. Jsou z tradičního tuzemského...

V jablonecké nemocnici hořela kuchyně, hasiči zachránili dva lidi

27. března 2024  12:20,  aktualizováno  15:50

V nemocnici v Jablonci nad Nisou hořela dnes kolem poledne kuchyně. Několik desítek lidí se před...

Naprosto likvidační, zhodnotil soud zbití známého. Muži zpřísnil vězení na 12 let

27. března 2024  15:45

Odvolací soud dnes poslal osmačtyřicetiletého Jana Holického za pokus o vraždu na dvanáct let do...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...