Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Běž domů, Ivane,“ řekl jako první okupantům v květnu 1990 Turnov

  12:30aktualizováno  12:30
Před 25 lety opustila Turnov jako vůbec první město v Československu sovětská posádka. Podařilo se to i díky odvaze místních osobností.

Pohled, který se naskytl lidem, když poprvé od roku 1969 vstoupili na raketovou základnu Vesecko u Turnova, kde Sověti skladovali 12 odpalovacích zařízení pro rakety Scud. Zbyl po nich jenom šrot a to, co nešlo odvézt. | foto: archiv J. Kunetky

Srdce Českého ráje ještě zjara roku 1990 tlouklo v rytmu častušky. Turnov jako posádkové město nedobrovolně hostil odhadem asi pět tisíc sovětských okupantů.

Celý měsíc předtím, než ministři zahraničí Československa a Sovětského svazu podepsali smlouvu o odchodu sovětských vojsk z našeho území, už Turnovští nezvané hosty poroučeli domů. 28. května 1990 pak bylo město bez sovětské posádky. Jako první v zemi.

Fotogalerie

„Prvního června měl do Turnova přijet čerstvý prezident Havel. Chtěli jsme, aby ho vítalo již naprosto svobodné a od Sovětů vyčištěné město, takže padl datum 28. května, kdy už tu žádný nesměl být,“ vysvětluje důvody, proč započali demilitarizaci Turnova na vlastní pěst hlavní aktér odsunu Rusů Josef Kunetka.

Požadavek k odchodu vojenské posádky zformuloval první polistopadový starosta Turnova Václav Šolc na obří demonstraci na náměstí 29. ledna, kam přišly tři tisíce lidí. Dav jej podpořil a pak se společně vydali předat rezoluci sovětskému velení v kasárnách.

„Přiznávám, bál jsem se. Co kdyby někoho z Rusů napadlo proti průvodu vystoupit? Byla to ohromná masa lidí. Rusové nezaútočili, byli si vědomi svého postavení. Zcela neočekávaně otevřeli vrata, v nich stála kapela a začali nám hrát,“ vzpomíná dnes sedmaosmdesátiletý Václav Šolc.

Dohoda byla podepsána oficiálně o měsíc později

Měsíc na to podepsal Sovětský svaz a Československo dohodu, kde byl odsun již oficiálně potvrzen. Vyhnat Rusy z města, kde se přes dvacet let zabydlovali, nebylo snadné.

Kromě obřích kasáren se usadili na Vesecku, kde parkovali raketovou techniku, také v budově starého kina, sloužící jim jako posádkový klub, v dnešním hotelu Karel IV., kde sídlilo jejich velení. Dále tu měli svoji školu nebo dokonce dvanáctipodlažní panelák pro rodiny a manželky důstojníků.

„S důstojníky byla dobrá řeč, byli s odchodem smířeni. Byl tam ale jeden, kterému jsme prý v srpnu 68 zastřelili v Praze bratra, toho jsem se bál. Ptal jsem se ho, co tu dělal, jestli přijel tankem na výlet? Strach jsem měl taky z kágébáků, těch tu bylo asi 150. Nebydleli v kasárnách, ale normálně v městských bytech. Neměli sice české občanství, mluvili však česky,“ vybavuje si Josef Kunetka.

Konečné rozloučení s ruskou posádkou vyvrcholilo kuriozně. Představitelé města se sešli s posledním ešalonem Sovětů na nádvoří kasáren, kde byla vojenská přehlídka a nezbytné proslovy.

Starosta Václav Šolc četl český text, který jeden z Rusů překládal. „Chvíli jsem poslouchal a pak mi došlo, že oni překládají něco úplně jiného! Tak jsem se slova chopil sám a vytáhl papír s foneticky přepsaným proslovem do ruštiny, kde jsem jim chtěl říct, že už tu nejsou vítáni a že přijet smějí jen jako turisté. To už ale nechtěli slyšet a setkání překotně ukončili,“ líčí Kunetka.

Turnov vítal Havla

Když pár dnů na to vítal Václava Havla celý Turnov, bylo město bez jediného sovětského vojáka. Turnovská 185. raketová brigáda byla odsunuta do Turkmenistánu, kde neměla žádné zázemí. I to bylo pro tehdejší aktéry jejího odsunu jistou satisfakcí.

„Vždyť u nás se měli jako na západě. Sám pamatuji, jak před odjezdem skupovali třeba boty, protože peníze jim v Turkménii k ničemu nebyly, tam se nedalo nic koupit,“ podotýká Václav Šolc.

Sám zažil během odchodu Rusů jisté déja vu. Jako chlapec byl svědkem příchodu i odchodu Němců, později se historie opakovala v případě Rusů. „To mi dalo jistou zkušenost a snad i odvahu ve všem počínání,“ dodal.

Opuštění Turnova Sověty však okamžitý obrat k lepšímu neznamenalo. Všechny silnice byly rozbité od projíždějící raketové techniky, město zdědilo vybydlená kasárna, sovětský panelák musela radnice nakonec odstřelit.

Dědictvím okupantů se stalo i Vesecko, které připomínalo záběry z postapokalyptického filmu. Všude rozbitá vojenská technika, tisíce pneumatik a půda zamořená ropnými látkami.

Pár let na to se Vesecko změnilo na příjemný lesík, což dodnes vrtá hlavou turnovskému žurnalistovi Milanu Brunclíkovi, který celou anabázi demilitarizace Turnova zachytil na filmový pás.

„Podezřelé proměny turnovské základny v nevinnou krajinu s březovými hájky jako ve hrách Čechova ve mně evokují neodbytné podezření, že opuštěné strategické území Sovětů je udržováno pro případ, že by se jejich pohrobci chtěli u nás v Českém ráji zase velmocensky roztahovat,“ myslí si novinář. A co víc, turnovská kronika z normalizačních let se ztratila. „Prostě se tu čistí minulost, zřejmě dekonspirační pro domácí přisluhovače okupantů,“ dodává Brunclík.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na libereckých sjezdovkách varují lyžaře před příliš rychlou jízdou zábrany i...
Řidiči čtyřkolky horské služby hrozí trest, za smrt lyžaře padlo obvinění

Policie na základě závěrů znalce o způsobu jízdy obvinila z usmrcení z nedbalosti řidiče čtyřkolky horské služby. Srážku se strojem, která se odehrála na konci...  celý článek

Provozovatelé druhého největšího větrného parku v zemi doufají, že už v říjnu...
Druhý největší větrný park se už tyčí u hranic, stavbu zpomalily bouřky

Obzor směrem k polským hranicím se proměnil. Nad Václavicemi už stojí všech třináct nových věží větrné elektrárny. Skončila hrubá stavba druhého největšího...  celý článek

Sedmnáct zlatých investičních mincí s vyobrazením rakousko-uherského císaře...
Za zlatý poklad nalezený při sekání trávy dostala žena přes dvě stě tisíc

K tomu, abyste našli poklad z dávných časů, stačí někdy opravdu málo – třeba jít posekat trávu na zahradě. Tak, jako to udělala před dvěma lety Alena...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.