Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Před 55 lety umřel Největší Liberečan. Buriana si město připomíná nedůstojně

  11:28aktualizováno  11:28
Herec a impresário Vlasta Burian, který zemřel před pětapadesáti lety, 31. ledna 1962 ve věku 70 let, je právem označován za krále českých komiků. Oceněním jeho práce je i fakt, že byl v roce 2010 Liberečany ve velké anketě zvolen Největším Liberečanem a v budově magistrátu od té doby visí jeho busta.

Busta libereckého rodáka Vlasty Buriana na liberecké radnici. | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

V anketě dostal Burian čtyřicet procent hlasů a předstihl i slavného tvůrce Ještědu architekta Karla Hubáčka.

Burianův rodný dům v Lucemburské ulici už sice nestojí, zato v okrajové čtvrti Rochlice najdete ulici nesoucí jeho jméno. Burian se v Liberci narodil 9. dubna 1891 do velmi chudých poměrů českému krejčovskému mistru Antonínu Burianovi v tehdejší Zillergasse, dnešní Lucemburské.

Fotogalerie

Postupně bydlel v Perlgasse a nakonec Wiener Strasse. Což je dnes Moskevská ulice. Žil tam v domě s popisným číslem 357/17.

„To německé prostředí ho ovlivnilo v tom, že dokázal bezvadně napodobovat němčinu, měl ji naposlouchanou,“ řekl před časem pro MF DNES teatrolog Vladimír Just. V Liberci tehdy žilo 28 000 Němců a 1 600 Čechů. „Myslím, že na mládí v Liberci Burian nevzpomínal rád. Ve škole byl outsider, neučil se dobře. Žili v chudobě,“ upřesnil Just.

V Liberci se přesto opakovaně objevují návrhy, že by před radnicí měla stát Burianova socha. Zatím bez úspěchu. Také Pavel Holík, zakladatel Společnosti Vlasty Buriana, se v minulosti pokoušel několikrát Burianovo jméno s Libercem více propojit.

Chtěli přejmenovat náměstí před radnicí

Před lety dokonce navrhoval přejmenování radničního náměstí Dr. E. Beneše na náměstí Vlasty Buriana. Nepovedlo se mu to. Stejně jako neprosadil pomníček v podobě symbolické ruky, která by ukazovala směrem k rodnému domu v Lucemburské ulici.

Burian tak má alespoň bustu v budově magistrátu, jejímž autorem je sochař Jiří Gdovín. V Liberci rovněž v roce 2015 otevřeli Centrum Vlasty Buriana. Stojí nedaleko místa, kde se umělec v roce 1891 narodil.

Moderní budova obložená černou italskou břidlicí nejde v Široké ulici mezi ostatními, většinou oprýskanými domy, přehlédnout. Výstavba centra, které měla vzdát hold králi komiků, vyšla na třináct milionů korun, jedenácti miliony přispěla Evropská unie.

Čtyřpodlažní dům měl nabízet v každém patře jiný program. Zatím ovšem budí spíše rozpaky. Velký společenský život se okolo něj rozproudit nepodařilo a navíc má otevřeno pouze od úterý do pátku, a to jen od 13 do 16:30 hodin. Ve středu 31. ledna se tam ovšem uskuteční od 15 hodin pořad „Takový byl...“, a to právě k 55. výročí jeho úmrtí.

Burian se každopádně s rodinou z Liberce v jeho deseti letech přestěhoval do Prahy. Vyučil se sice obchodním příručím, více ho to ale táhlo na jeviště. Ještě před první světovou válkou se stal miláčkem publika v pražských kabaretech a už tehdy mu režisér Emil Artur Longen přisoudil přívlastek král komiků.

Burian byl mistr improvizace

Mistr improvizace se brzy uplatnil i před filmovou kamerou, díky které se jeho hereckým uměním mohou bavit diváci i dnes. Od roku 1923, kdy měl premiéru Burianův první, ještě němý a dnes ztracený film Tu ten kámen, hrál tento mistr improvizace ve více než 30 snímcích.

A z většiny z nich se právem stala klasika, jeho Anton Špelec, Hadimrška, Lelíček, Ducháček, Kryštof Rozruch (U pokladny stál) nebo černý pasažér (Přednosta stanice) spolehlivě baví diváky i po více než 70 letech.

Na jeho filmy chodily mezi světovými válkami i za protektorátu miliony diváků a pravidelně vyprodané bylo i Burianovo vlastní divadlo v Praze. Po osvobození se ale musel Vlasta Burian potýkat s obviněním za údajnou kolaboraci s Němci, která mu nakonec vynesla tříměsíční vězení, citelnou pokutu a také ústup ze slávy.

Konec Burianova života příliš radostný nebyl, po odsouzení herec jen těžko hledal uplatnění. Vyčítán mu byl rozhlasový skeč Hvězdy nad Baltimorem, v němž z donucení parodoval ministra zahraničí exilové vlády Jana Masaryka.

Někdejší nadaný sportovec, který miloval tenis a v mládí byl brankářem fotbalové Sparty, se musel v 50. letech - až na výjimky jako bylo účinkování ve filmové pohádce Byl jednou jeden král - spokojit jen s podřadnými estrádami a večírky v závodních klubech. To se mu stalo osudným, zemřel totiž na následky nachlazení z jedné zájezdové štace.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ve vedrech by v případě slonů nešlo o cvičení, ale spíše o mučení.
Zoo opraví zastaralý pavilon slonů, v němž topí jen pánubohu do oken

Ještě letos se chce liberecká zoologická zahrada pustit do rekonstrukce pavilonu slonů. Ten je starý přes čtyřicet let a opravu už nutně potřebuje. Navíc...  celý článek

Ručičky sňala firma, která se starala o jejich obnovu, ze zdi radniční věže už...
Jedna oběhne dvě kola, druhá dvacet čtyři. Ručičky na věži radnice opraví

Ta kratší měří necelé tři, delší pak bezmála čtyři metry. Malá oběhne za den dvě kola, velká jich pak absolvuje čtyřiadvacet. Ručičky na věži jablonecké...  celý článek

Město zkušebně uzavře Zvolenskou ulici (na snímku vede v pozadí vlevo).
Liberec spustí kontroverzní letní test. Uzavře silnici kolem přehrady

Lidé to prý chtějí, a tak jim liberecká radnice vyjde vstříc. Na měsíc uzavře pro auta Zvolenskou ulici. Na silnici vedoucí podél liberecké přehrady se...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.