65,7 procent domácností mělo potíže při hospodaření s příjmy. 8,5 procenta lidí s nimi vycházelo s velkými obtížemi. (ilustrační snímek)

65,7 procent domácností mělo potíže při hospodaření s příjmy. 8,5 procenta lidí s nimi vycházelo s velkými obtížemi. (ilustrační snímek) | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Většina lidí v kraji nevyjde s penězi, často nemají ani na dovolenou

  • 18
Většina obyvatel Libereckého kraje přežívá doslova od výplaty k výplatě. Takřka 66 procent domácností má každý měsíc potíže při hospodaření se svými příjmy. Pro 43,2 procent lidí by pak nastal problém, kdyby měli zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9 400 korun.

To znamená, že by si nemohli koupit třeba novou pračku nebo ledničku, kdyby jim starý spotřebič vypověděl službu.

Tyto nekompromisní údaje jsou výsledkem posledního průzkumu Českého statistického úřadu, který zkoumal životní podmínky. Zapojilo se do něj 400 domácností.

„Přes třicet procent lidí v kraji si například nemůže dovolit zaplatit alespoň týdenní dovolenou pro všechny členy své domácnosti,“ říká Stanislava Riegerová, ředitelka Krajské správy Českého statistického úřadu v Liberci.

Alarmující jsou i další čísla. Například to, že jen pouhé 1,1 procento lidí tazatelům uvedlo, že se svými výdělky hospodaří bez problémů. „Je to ale velmi subjektivní hodnocení. Některé domácnosti mají malý rozpočet, ale umí s ním hospodařit. Jiné naopak mají peněz daleko více, ale mají daleko větší nároky, a tak jim finance nestačí,“ vysvětluje Riegerová.

Další čísla: 6,7 procent domácností v regionu živoří pod hranicí životního minima, 5,1 procent si nemůže dovolit koupi počítače, 12,5 pak koupi automobilu. Průměrné životní minimum v kraji je 6 868 korun. Průměrný čistý roční příjem dosáhl 142,1 tisíc korun a oproti předchozímu roku klesl o 1,2 procenta.

Druhé nejvyšší náklady na bydlení

Dalším nepříznivým faktorem pro žití v Libereckém kraji jsou náklady na bydlení. Jsou tady totiž po Praze druhé nejvyšší v republice.„V průměru tu lidé zaplatí za náklady na bydlení 6051 korun,“ dodává ředitelka.

Nejvíce peněz pohltí výdaje na elektřinu, ty konkrétně tvoří 27,6 procent výdajů. „Pro třetinu domácností jsou náklady na bydlení velkou zátěží. Ve struktuře přitom nejsou měsíční náklady na hypotéky. Kdyby se tam započítávaly, byly by náklady na bydlení ještě vyšší,“ upozornila Riegerová.

Podle Barbory Šolkové ze společnosti Sociofaktor, která vedla libereckou pobočku Člověka v tísni, do bídy dnes upadají mnohem častěji rodiny, jež patřily do střední střídy.

„Cesta na dno je dnes velmi rychlá,“ uvedla loni Šolková. „Stačí když člověk platí hypotéku nebo leasing a přijde o práci, potká ho úraz, onemocní či se rozvede. Dluhy vyústí v exekuci a celá rodina se dostane na ubytovnu.“

Podle ní se stále neúprosněji rozevírají nůžky mezi chudými a bohatými. „Bohatí ještě víc bohatnou, chudí chudnou a střední třída mizí,“ varovala Šolková.

Z ubytovny se lidé dostávají těžko

Kdo jednou uvázne na ubytovně, vybředne z jejich stěn velmi obtížně. V Liberci totiž schází důstojná ubytovna, jež by se stala přestupní stanicí, odkud by se lidé z ghetta vydali zpátky tam, kde byli před svým společenským pádem.

Jen pro zajímavost: v celé České republice žije podle posledních průzkumů 1,6 milionů lidí pod hranicí příjmové chudoby. Nemají tedy ani dostatečný příjem, ani materiální vybavení, ani práci.

Chudobou jsou více ohroženy ženy než muži. Nejvíce chudých je mezi nezaměstnanými (56,9 procent), následují takzvaní ostatní neaktivní (20,7), důchodci (16) a pracující (8,4). Statistika počtu lidí pod hranicí příjmové chudoby v Libereckém kraji bohužel neexistuje