Město má totiž drahé teplo a hledá cesty, kde sehnat levnější. Proto pracuje na projektu jaderné elektrárny velké jako půl pokoje. "Malá jaderná elektrárna o výkonu 50 megawattů by dokázala zásobovat teplem a elektřinou 150 tisíc lidí. Stačila by Jablonci a Liberci," tvrdí starosta města Petr Tulpa.
Nyní se v Jablonci konala první veřejná debata o jaderné energetice. Přijel na ni ředitel Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy Aleš John. "Spotřeba elektřiny roste a v roce 2030 jí budeme mít nedostatek. Řešením je energie z jádra," věří jaderným reaktorům John.
1. Proč jaderná elektrárna v Jablonci?
Město (ale i Liberec) několik let bojuje s vysokou cenou tepla. "Chceme cenu tepla stabilizovat, a proto hledáme možnosti, jak vytápění ve městě zlevnit. Řešíme řadu možností, a tedy i jadernou elektrárnu," vysvětluje senátorka Soňa Paukrtová.
2. Jsou jaderné elektrárny bezpečné?
Odborníci se dušují, že ano. Největším nebezpečím by patrně bylo použité palivo. Již nyní se však počítá s tím, že by ho elektrárny mohly po úpravě znovu využít k výrobě další elektřiny a tepla.
3. Kolik by stála?
Cena je zajímavá. Mohla by se pohybovat v řádu půl miliardy korun. Což je méně, něž kolik by stály třeba geotermální vrty nebo přívod tepla z polské elektrárny Turów. "Peníze bychom sehnali ze tří zdrojů - z rozpočtu státu, města a většinového vlastníka současné teplárny," vysvětluje starosta. Elektrárna by v Jablonci pracovala dvacet až třicet let. Pak by ji bylo nutné vyměnit.
4. Je to možné? Existuje již?
Malé reaktory jsou i ve světě zatím nezvyklé. "Jaderná teplárna s výrobou elektřiny funguje od roku 1972 v pětitisícovém zlatokopeckém městečku na Čukotce. Jsou tam čtyři reaktory," říká John. Další se používají ve vojenství, především slouží v ponorkách. Rusové mají projekt plovoucí jaderné elektrárny. Hovoří se ale i o jiných typech, jež se jmenují Iris, EM2, Japonci mají typ 4S. "Malé reaktory jsou možné, ale provází je řada problémů." Malé reaktory mají minimální nároky na údržbu a nemusí se u nich měnit palivo.
5. Na čem může projekt zkrachovat?
Problémy jsou s českou legislativou. "Naše zákony řeší velké jaderné elektrárny a to je třeba změnit," uvedla Paukrtová. Druhý a větší problém zmínil John. "Je to ochrana takové elektrárny před nezodpovědnými lidmi a zneužitím." Jednoduše řečeno by musel Jablonec zajistit, aby se nikdo nemohl dostat k palivu - obohacenému a nebezpečnému uranu.
6. Kdy může začít topit?
Podle odborníků by se malé jaderné reaktory mohly dostat do komerčního prodeje za deset až patnáct let. "Příprava teplárny a elektrárny může trvat tři roky. V ideálním případě může začít pracovat v roce 2023. Osobně ale start čekám později," míní Tulpa.
LIDÉ SE NEBOUŘÍ. ZATÍMKdo čekal na pondělní debatě o jaderné elektrárně v Jablonci její odpůrce, byl zklamán. Do klubu Na Rampě nikdo takový nepřišel. Lidé se nebouří možná proto, že netuší, zda si z nich radnice nedělá legraci. "Toho, co tu slyším, se asi nedožiji," poznamenal divák Jaromír Janega. "Je mi šedesát a také se toho asi nedožiji," reagoval Aleš John, generální ředitel Ústavu jaderného výzkumu z Řeži. John tím však nechtěl říci, že by malé reaktory byly nesmysl. Upozornil, že existují, ale do praxe se dostanou asi za deset až patnáct let. Ředitel také vysvětloval, že jablonecký plán spojit elektrárnu s teplárnou je výhodný. "Pokud jaderná elektrárna vyrábí jen elektřinu, je její účinnost asi 30 %. Pokud energii z uranu využiji i na výrobu tepla, tak zvýším účinnost zařízení." Současně John upozornil na problém. Tím je fyzická ochrana reaktoru před lidmi, kteří by ho chtěli zneužít. Bezpečnost provozu zařízení zaručuje. Návštěvníky akce však zajímaly spíše praktické věci. "Obsluhu to sice nepotřebuje, ale 250 tanků bude reaktor hlídat. Jak bude tedy teplo levnější, když se tohle všechno bude muset zaplatit?" ptá se zastupitel města Václav Vostřák. Pochybovačům oponoval i jeden z diváků. "V časopise National Geografic je článek o reaktoru, který by mohl třicet let vytápět osm tisíc domácností," citoval muž. |
