"Úroveň zařízení je od průměrných po tristní. Rodinné podniky si vedou vždy lépe než ty, které mají nájemce. U nich chybí osobní vztah k majetku i k přírodě," říká Roman Bém, ředitel agentury Discovery, která do Českého ráje vozí zahraniční turisty.
Ti jsou ve svých nárocích přísnější a najít pro ně vhodnou restauraci není jednoduché. "V Českém ráji není jediný čtyřhvězdičkový hotel. Přitom za první republiky sem cestovali hlavně měšťané. Současný Český ráj zanevřel na střední třídu," míní Bém.
Pro přírodu v Českém ráji by byl ideál v malém počtu solventních turistů jezdících po celý rok. Realita je však opačná. Český ráj v posledních letech zaznamenal nárůst nízkopříjmových návštěvníků, kteří přijíždějí téměř výhradně od poloviny června do září a kumulují se kolem Zlaté stezky.
S úrovní služeb není spokojený ani ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc. "Někde to jde, ale celková úroveň je žalostná. Infrastruktura je často na úrovni Rumunska," uvedl.
Turisté stále jezdí, podnikatelé z toho těží
To se týká hlavně parkovišť. Nejhorší situace bývá na Troskách a na Hrubé Skále. Za nemalý poplatek nezíská turista nic víc než místo na zaparkování, například toalety bude hledat marně.
Jednotliví poskytovatelé služeb nevidí ve svých kolezích partnery, ale konkurenty. Turisté pak z regionu odjíždějí mnohem dříve než by museli, protože se nedozví o dalších možných aktivitách a nudí se.
"Na nízkém standardu služeb se podílí i nekvalifikovaný personál. V sezonním cestovním ruchu jsou nízké platy a obor jako zaměstnavatel nemá na obyvatele příliš velký dopad. V turistice v Českém ráji je zaměstnáno maximálně patnáct procent lidí," podotýká Pavla Bičíková ze Sdružení Český ráj.
Podnikatelé v turistickém ruchu v centrální části Českého ráje vydělají ať se snaží, nebo ne. Žijí z dobře zavedeného názvu území a příliš nepotřebují, aby se k nim turisté pravidelně vraceli, protože zatím přijíždějí další a další.
