Společnost ČEZ nabídla vybudovat do Českých Budějovic 25 kilometrů dlouhý horkovod, z Turówa do Liberce by měřil 30 kilometrů (o zásobování Českých Budějovice teplem z Temelína čtěte zde).
Srovnání cenZ Turówa by dnes stálo teplo u paty elektrárny 130 korun za gigajoul a do budoucna poroste minimálně, protože elektrárna leží u vlastního hnědouhelného dolu. V Liberci a Jablonci nad Nisou dnes lidé platí téměř 700 korun za gigajoul. V Chrastavě lidé platí 650 korun za gigajoul. V Hrádku nad Nisou platí lidé 541 korun za gigajoul. Podle prognózy by měla být na Liberecku za třicet let cena kolem 1 200 korun za gigajoul. |
"Ta zpráva nás povzbudila, je ale něco jiného, když takový projekt rozjíždí a platí jedna z nejbohatších českých firem, než když to dělá obecně prospěšná společnost. Proto je potřeba nejen připravit podrobné plány stavební i finanční, ale také zcela novou vlastnickou strukturu. Což bude nejtěžší úkol," říká tajemník Euroregionu Nisa a zakladatel obecně prospěšné společnosti Trojzemí Jaroslav Zámečník.
Idea společnosti Trojzemí vychází z vysokých rozdílů cen tepla v české části Euroregionu Nisa a těch, které nabízí polská elektrárna.
"V současnosti by vycházelo polské teplo, včetně úroků z půjčky na stavbu horkovodu a městských rozvodů, na pět set korun za gigajoul. V Hrádku a v Chrastavě by byla cena ještě o padesát korun nižší," tvrdí Zámečník. On sám kvůli tomu inicioval první z mnoha schůzek s představiteli elektrárny Turów již loni v květnu.
"Nápad to není nový. Na začátku devadesátých let vypracovaly dvě nezávislé dánské firmy projekty, jak vytápět česká pohraniční města horkou vodou z Polska. Dokonce k tomu použily letecký průzkum budoucích možných tras. Výsledky tehdy jasně ukázaly, že jde o nejlepší řešení tohoto problému," tvrdí Zámečník.
Do třiceti let stoupne cena tepla o tři čtvrtiny, tvrdí energetik
Nynější čtyřicetistránkový koncept zásobování Liberce, Jablonce nad Nisou, Chrastavy a v Hrádku nad Nisou odpadním teplem z elektrárny Turów vytvořil energetický expert Antonín Kottnaur z Liberce. Projekt by podle předběžných propočtů vyšel na 3,2 miliardy korun.
Jedním z dokumentů, z nichž koncept vznikal, byly závěry takzvané Pačesovy komise z dubna 2008. Od ní odvodil tvůrce ceny energie do roku 2040, tedy do té doby, do níž by mělo vytápění pohraničních měst minimálně fungovat.
"V roce 2040 by mohly být ceny všech topných médií až o tři čtvrtiny vyšší než dnes," píše energetik.
Ekonomický ředitel Turówa Zdislaw Wneka již dříve řekl, že elektrárna má v současnosti deset bloků a v roce 2016 bude spuštěn jedenáctý, jehož kapacita tepla bude několikanásobně převyšovat potřebu nejen českého, ale i polského a možná i německého území (více čtěte zde).
