"Zubry jsme do Ralska přivezli z Polska. Samec pochází z Kampinoského národního parku, všechny samice jsou z Bělověžského parku," popisuje ředitel Vojenských lesů a statků Jiří Janota. Býk se jmenuje Porto, samice mají jména Karvina, Kasztelanka, Kartinka a Kahunka.
Místní chov zubrů je největší v republice. Největší volně žijící přežvýkavec v Evropě se k nám vrátil po více než 200 letech. Do budoucna by tu chtěli mít až 25 kusů. "Teď se nám stádo rozšíří asi o jedno, dvě telátka," odhaluje Janota.
V Krkonoších se rys ostrovid, největší kočkovitá šelma Evropy, vyskytovala naposledy v 18. století. O století později již byla považována za vyhubenou.
"Nevíme však, odkud k nám rys přišel, ale myslíme si, že jeden, dva páry se tu usadily," potvrdil mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
S rysem se setkávají i v Jizerských horách. "V posledních letech každou zimu pozorují naši revírníci stopy rysa. Spíše tudy ale prochází dále do Polska či Krkonoš," zmínil Ludvík Řičář, ředitel krajského ředitelství Lesů ČR Liberec.
Řeky jsou čistější, vracejí se do nich vydry
Čas od času se do přírody v kraji vracejí i ohrožení dravci jako sokol stěhovavý nebo sovička. Třeba do Jizerských hor. "Po čtyřiceti letech se u nás uhnízdil asi jeden či dva páry sokolů," uvedl zástupce ředitele krajského ředitelství Lesů ČR Liberec Libor Dostál.
V Krkonoších se však sokoli vyskytují dlouhodobě. Oproti minulým letům se tu daří i nenápadné horské sovičce. "Tím, že jsme navýšili počet budek, se nám rozrostla její populace. Máme tu asi přes sto párů," dodal Dostál.
V Jizerkách se také daří tetřívkovi. Pták připomínající bažanta tu v minulých letech značně ubyl. "Například po kalamitách, které hory zasáhly, se mu příliš nedařilo. Má rád totiž volný prostor. Snažíme se mu tak vyjít vstříc a máme tu pro něj plochy, kde není příliš stromů," vysvětlil Řičář.
Ani vydry říční neměly v minulosti horské říčky v Krkonoších příliš v oblibě. Teď je tomu jinak. "Řeky jsou nyní čisté a je v nich dostatek ryb, tedy potravy pro vydry," doplnil Drahný.
V poslední řadě je třeba zmínit také jezevce. Lasicovitá šelma byla v Jizerských horách v 80. a 90. letech minulého století téměř vytlačena. "Teď se jezevcům zase daří a v lesích ho můžete často potkat," uzavírá Dostál.
