"V případě, že bychom měli pro muzeum nějaké prostory, naše práce by byla intenzivnější. I když zatím nemáme nic jisté, sbíráme kontakty na jednotlivé dosud žijící pamětníky a spolu s Vladimírem Procházkou mapujeme předměty, které by se pro muzeum hodily," uvedl za Muzeum Českého ráje v Turnově David Marek, kurátor sbírkových fondů a historie.
Počátky lezení Koncem 19. století se ve skalách Českého ráje začínají objevovat němečtí lezci. V roce 1907 byl založen nejstarší český "venkovský" oddíl - Lezecký kroužek Prackov. Po první světové válce bylo vylezeno mnoho těžkých cest na dominantní věže Hruboskalska, Příhrazských skal i Drábských světniček. |
Jako nejvhodnější objekt pro muzeum horolezectví se muzejníkům jeví sousední dům, dosud patřící městu. To počítá, že svoje úřady odsud odstěhuje. Dům by pak mohl být na prodej.
Myšlenku vzniku muzea českého lezectví podporuje i náměstkyně hejtmana Lidie Vajnerová. "Mně by se to samozřejmě velmi líbilo. Existuje myšlenka, že by město opustilo s muzeem sousedící objekt, o který bychom měli zájem. Jakési oťukávací jednání již probíhá, ale jestli to bude za dva nebo tři roky, to zatím neumím říct," zmínila Vajnerová.
Zřizovatelem turnovského muzea je Liberecký kraj, který by dům od města musel koupit. V místě obvyklá cena je kolem 6 až 7 milionů.
"Případné opuštění a prodej budovy souvisí s rekonstrukcí bývalého internátu, která ale není momentálně nejvyšší prioritou města," uvedla turnovská starostka Hana Maierová.
Pamětníci počátků pískovcového lezení vymírají
Myšlenka horolezeckého muzea putuje Turnovskem již řadu let, ale dosud se nenašly vhodné prostory, které by umožnily nejen vnitřní expozici, ale i venkovní aktivity včetně lezecké stěny.
"Jednali jsme třeba o domu vedle spořitelny, ale ten nemá venkovní prostor. Dům u muzea by umožňoval propojení s atriem muzea, ale na tahu je spíš kraj než my," upřesnila Maierová.
Odkládání zřízení muzea českého pískovcového lezení, ze kterého vzešly první české alpské i himalájské expedice, znamená ztrátu nenahraditelných vzpomínek.
"Už teď je toho spousta ztracena, je svým způsobem pozdě. Většina těch prvních lezců již odešla a odcházejí další. Naposledy to byl Olda Kopal. Ale nemá cenu brečet nad rozlitým mlékem, musíme se snažit zachránit, co se dá," podotkl Vladimír "Chroust II" Procházka.
Jeho otec, vedoucí první úspěšné české himalájské expedice, začínal s lezením ve Skaláku. "Myšlenkou muzea já žiji, snažím se poshánět, co se dá. Myslím, že mám celkem slušnou sbírku fotografií, knížek i vlastních horolezeckých předmětů. Na podzim to pro muzeum sepíšu," dodal Procházka.
