"Detektoráři jsou dost početní a dost dobře vybavení. Jen za cenu zvýšené strážní služby se daří jejich počty alespoň v těch nejcennějších oblastech snižovat. V Českém ráji je ale několik set pískovcových jeskyní a převisů, které bývaly osídleny, Českým rájem prošly snad všechny národy," uvedl vedoucí Správy CHKO Český ráj Jan Mocek.
Kde škodí detektorářiLidé hledající pozůstatky dávných osídlení se pohybují po celém Českém ráji, napadeny byly již prakticky všechny lokality, ty nejcennější se ochranáři snaží hlídat. V Českém ráji jsou stovky jeskyní a převisů, k nejvýraznějšímu poškození došlo v okolí Věžáku, častým terčem "takyarcheologů" jsou Klokočské skály, kde kvůli poškození proběhl rozsáhlý výzkum Konejlovy jeskyně, dále Drábské světničky, okolí Žalejova, Příhrazy či okolí Trosek. Podle závažnosti poškození udělují ochranáři pokuty, které ve správním řízení mohou dosáhnout desítek tisíc korun. |
Vše se uhlídat nedaří. Z poškozených lokalit se skuteční archeologové snaží před úplnou devastací zachránit důkazy po pravěkém osídlení, na které je Český ráj díky příznivému klimatu bohatý. Velký záchranný výzkum proběhl v Konejlově jeskyni v Klokočských skalách. Některé lokality, jako třeba okolí Věžáku, jsou tak poškozené, že žádné souvislosti o osídlení už nevydají.
"Archeologický výzkum v Konejlově jeskyni proběhl poněkud utajeně, protože skalní dutina byla už narušena nelegálními výkopy a popularizace výzkumu před dokončením nebyla žádoucí," uvedl archeolog turnovského muzea Jan Prostředník. Poškození jeskyně bylo tak značné, že si vyžádalo rozsáhlý a nákladný výzkum.
Nálezy jsou až z doby kamenné
Archeologové po několikacentimetrových vrstvách odkrývali tři sondy o rozměrech dva krát jeden metr a našli nejen předměty vyrobené člověkem, ale i uhlíky, zbytky rostlin či skořápky ořechů. Po terénní práci přišla na řadu analytická část výzkumu, která napomůže rekonstrukci dávného přírodního prostředí. Vzorky z Konejlovy jeskyně putovaly až do laboratoře v americké Georgii.
Okolí Věžáku je tak poškozené, že žádné souvislosti o osídlení už nevydá.
"Výsledky ještě nemáme, ale už dokážeme datovat, kdy měl člověk co do činění s Konejlovou jeskyní. Nejstarší stopy spadají do střední doby kamenné, tedy období 9. až 6. tisíciletí před naším letopočtem," prozradil Prostředník.
Z doby kamenné se našlo jen pár pazourků, v mladších obdobích byl sediment pozdějšími, ale ještě stále pravěkými, návštěvníky vyházen ven. "Další doklady lidské činnosti registrujeme až v závěru starého letopočtu. Nelegální výkopy "takyarcheologů" se zastavily na stopách historických Keltů," přiblížil Prostředník.
Výkopy detektorářů netrpí jen archeologické stopy. Dochází i k poškození biotopů, zvláště chráněných kapradinek či druhů hmyzu z červené listiny. "Pokud se podaří pachatele nelegálních výkopů přistihnout, musí počítat s pokutou. Záleží na rozsahu poškození, u fyzických osob se pohybuje od tisíců po desetitisíce," dodal Mocek.
