"Vracím se, aby nemocnice fungovala tak, jak jsem ji v únoru 2011 opouštěl. Kdyby bylo vše v pořádku, tak bych tady nebyl," říká.
Váš odchod nebyl úplně košer.
K tomu bych se nechtěl vracet.
Vytáhl jste nemocnici z červených čísel, lidé brali velké platy, neměl jste důvod odcházet. Jenže pak vám vedení kraje nutilo dodavatele energií, kteří byli podle vás drazí. Proto jste odešel?
Nejen proto. Hodně vázla komunikace s vedením kraje. Nakonec se ukázalo, že jsme měli s těmi energiemi pravdu. Nemocnice na tom prodělala dvacet až třicet milionů. Jako manažer jsem nemohl přijímat méně výhodná řešení, do toho jsem nemohl jít. Dnes je to ale uzavřený příběh.
Do liberecké nemocnice jste nastoupil v roce 2007 a skončil v únoru 2011. Pochlubte se, co se vám za tu dobu povedlo.
Nejzásadnější byla všeobecná spokojenost zaměstnanců a pacientů. Měli jsme zisky a mohli je vracet do lidí. Velké platy motivují k dobré práci. V letech 2009 a 2010 jsme je měli po Homolce druhé nejvyšší v republice. Dařilo se stabilizovat specializovaná pracoviště.
Nemůže následovat jiná otázka, než co se nepovedlo.
Nepovedlo se toho dost, ale nebylo to nic zásadního. Mrzí mě třeba, že jsem včas neudělal některé personální změny, které mohly být pro blaho organizace.
Prosazujete názor, že je třeba vedení nemocnice oddělit od politiky. Jde to vůbec?
V přechozím působišti, Karlových Varech, jsem prosadil, že v úzkém vedení nemocnice a v předsednictvu nebudou žádní politici. Když ano, pak musí být lékaři nebo odborníci. Proto jsem přihlásil do výběrového řízení na nového ředitele celý svůj tým, s nímž spolupracuji delší dobu. To jsou lidé, kteří mohou začít okamžitě pracovat.
Nevím, jestli jste zaznamenal, že šéf záchranky zaměstnával před volbami nynější libereckou primátorku, potom Adama Duška, syna europoslance Roberta Duška, nebo syna Otakara Kypty, ředitele libereckých technických služeb. Všichni z ČSSD. Nikdo neví, co tam dělali… Jde podobným praktikám zabránit?
Nemocnice je největším zaměstnavatelem v kraji. Má dva tisíce dvě stě lidí. Samozřejmě se v tom počtu dá někdo takhle 'schovat', ale první, co můj tým bude dělat, je, že zjistí, jestli nejsou některá místa v nemocnici zbytečná. Takže by se na to brzo přišlo. Další věc je, že jsem poměrně ještě mladý na to, abych si zkazil jméno podobnými excesy. Navíc se taková věc brzy provalí a má to na zbytek nemocnice demoralizující vliv.
V jaké finanční kondici je dneska nemocnice? V lepší, nebo horší, než jste ji v roce 2011 opustil?
V horší.
Co vás čeká v nejbližších dnech a měsících?
Protože s mými lidmi děláme krizový management už poněkolikáté, tak víme, jak na to. Výhoda je, že se vracíme tam, kde to dobře známe. Kdybych to měl k něčemu přirovnat, pak nastupujeme do vlaku, který jede stejným směrem, jen se zpomalil. Takže ho musíme uvést do původní rychlosti. Tedy zvrátit negativní chod nemocnice, která od začátku roku nabírá ztrátu deset milionů měsíčně.
Co se stalo?
Zdravotní pojišťovny změnily platby a bývalé vedení nemocnice s tím nic nedělalo. Proto ztráta vyrostla na sedmdesát milionů. To musíme zastavit.
Jak rychle to půjde?
Kdybych chtěl, tak bych měl vyrovnaný rozpočet nemocnice do dvou měsíců...
Luděk NečesanýLuděk Nečesaný se narodil v roce 1970 v Hořicích v Podrkonoší. Původním povoláním je lékař; specializace ortoped. Pracoval v Německu a v Rusku, od roku 2003 žije v Liberci, kde byl v letech 2007-2011 ředitelem krajské nemocnice. V letech 2011-2013 byl ředitelem Karlovarské krajské nemocnice. Mluví anglicky, německy a rusky. Je ženatý, má dva syny ve věku 21 a 13 let. |
Jste kouzelník, nebo co?
Musel bych ale sahat lidem na platy, propouštět. To nechci. Možná to nevíte, ale za dva roky, co tady nejsme, spadla průměrná mzda v liberecké nemocnici o tři až pět tisíc korun. V tomto trendu nechci pokračovat, protože když lidé nejsou dobře odměněni, ztrácí motivaci a kvalita práce jde dolů. Myslím, že se nám podaří mít vyrovnaný rozpočet na začátku příštího roku...
Tomu se říká slovo do pranice.
Nenechal jste mě domluvit. Když se mi nepodaří do roka vrátit mzdy na úroveň toho, kdy jsme odcházeli, tak si zabalím kufry a půjdu.
Abych nezapomněl, hodně diskutovaným tématem byl v poslední době heliport v nemocnici...
My jsme ho plánovali na střeše některého z pavilonů. Takže heliport kvůli traumacentru ano, ale umístit ho do parku je špatné řešení. Na tom už ale nic nezměníme.
Máte nějakou vizi, kam byste chtěl libereckou nemocnici dostat?
Já dlouho na jednom místě nevydržím, takže vidím zdejší působení tak na pět let. O tom dostat nemocnici do zisku a rozdávat jeho část mezi zaměstnance jsem už mluvil. Další věc jsou nezbytné investice do dosluhujících přístrojů, hlavně jsou třeba nový lineární urychlovač a počítačový tomograf. Chtěl bych také rozšířit spolupráci s českolipskou nemocnicí a jednat o spojení s turnovskou.
Nepřipadáte si při zachraňování nemocnic tak trochu jako bájný Sisyfos tlačící do kopce kámen, který mu stále padá dolů?
Může to tak vypadat, ale já se tak necítím. Mě to baví.
