"Když jsem nastoupila do funkce, seznamovala jsem se s tím, co je to Integrovaný plán rozvoje města. V rámci toho jsem dostala na stůl složku s projekty, které z něj byly z nějakého důvodu vyřazené. Zaujal mě z nich právě projekt pavilonu leknínů. Když jsem se ptala, proč se s ním nepočítá, řekli mi, že to není pro město to hlavní," vzpomínala primátorka Martina Rosenbergová.
Když pak po čase mluvila s ředitelem botanické zahrady Miloslavem Studničkou, znovu se k tomuto projektu vrátili. "Pak jsme se na městě začali bavit o tom, zda by nešlo pro něj něco udělat a zjistili jsme, že se nám všem líbí a že ho chceme," dodala.
O pavilonu ředitel snil dlouhých dvanáct let. "Od roku 2000 v botanická zahradě žádná investice nebyla, ani velká, ani malá. Tady nikdo nepostavil ani psí boudu, přestože jsem se mocně snažil. Až teď se to pohnulo," řekl Studnička.
O psí boudě už přitom mluvil loni v lednu, byť trochu v jiné souvislosti. Na seznam projektů, na něž chtělo město čerpat přes půl miliardy evropských peněz, se tehdy právě pavilon leknínů nedostal.
"Jediné, co město umí, je nám sebrat půl milionu z rozpočtu," podotkl v té době pro MF DNES Studnička. "Ono, s touto kombinací lidí na radnici, lze postavit jen psí boudu."
Teatrální efekt v novém pavilonu
Kombinace lidí na radnici se od té doby sice prakticky nezměnila, ale situace je nyní jiná. Studnička se na pavilon těší. "Návštěvníci budou mít pocit, že vejdou dovnitř, mají vodu do pasu a stojí mezi viktoriemi. Trošku teatrální efekt, ale věřím, že se to bude líbit," prozradil. "Máme ještě obrovskou sbírku tropických leknínů, pro kterou teď bude místo."
Pochvaloval si spolupráci s architektem Pavlem Vaněčkem, který se podílel už na stavbách nových pavilonů na přelomu století. "Není lehké najít někoho takového jako on, kdo umí naslouchat potřebám botaniků. Naslouchal, podřizoval se, upravoval, snažil se o maximum," řekl ředitel.
Víc už se stavět nebude. "Poměr staveb vůči celkové ploše zahrady je tímto naplněn. Botanická zahrada je největší skleníkový areál přístupný veřejnosti v republice," hovořil Studnička.
Návštěvnost botanické se pohybuje kolem padesáti tisíc lidí ročně. "Zahrada by snesla sto tisíc. Bylo to lepší, když nebyla krize. Naši návštěvníci nejsou z řad chudých, ani bohatých. Je to střední třída a ta teď dostává na frak."
