"Je mezi nimi hlavně bronzová medaile ze zimní olympiády ve švýcarském Svatém Mořici," říká albrechtický starosta a majitel továrny na dřevěné hračky Jaroslav Zeman. "Když jsem ji objevil mezi ostatními medailemi, úplně se mi z toho rozklepaly ruce."
Sudetský Němec Rudolf Burkert se narodil v Kořenově v roce 1904 a bydlel v Horním Polubném (Ober Polaun), kde pracoval v Riedelově sklárně.
Na hrách ve Svatém Mořici v roce 1928 závodil za Československo ve skoku na lyžích. "O rok dříve vyhrál v Cortině d´ Ampezzo mistrovství světa v závodě sdruženém," podotýká Zeman. "Také zlatou medaili z Itálie nám Burkertovi vnuci darovali."
Burkert se po druhé světové válce vyhnul odsunu a žil v Albrechticích.
"Do Německa se přestěhoval až v roce 1965," prozrazuje Zeman. "O čtyři roky dříve ještě jako sedmapadesátiletý skákal při závodech na můstku v Albrechticích. Žije u nás také pamětník, od něhož si Burkert už jako starší vypůjčil lyže a po pádu mu je obě zlomil."
Burkert hájil barvy klubu Windsbraut Polaun, což lze přeložit jako Větrná nevěsta z Polubného.
Na olympiádě ve Svatém Mořici rozbořil třiadvacetiletý borec mýty, že ve skoku mohou uspět pouze závodníci z kolébky klasického lyžování - Skandinávie.
Burkert dopadl do vzdálenosti 57 a 59,5 metru. Tehdejší skokani kroužili za letu vzduchem rukama, předpaženýma před sebe.
Burkert skákáním na lyžích žil. Na stráni před kostelem v Grunwaldu v Orlických horách, kde se ženil, si postavil sněhový můstek a odrazil se na něm ve svatebním oděvu a s nevěstou v náručí.
"O Burkertovi jsem se poprvé dozvěděl od našeho učitele tělocviku v Desné Jana Korbeláře," vzpomíná Zeman. "Běželi jsme tehdy na Polubný, Korbelář ukázal na jeden dům a řekl: Kluci, tak tady bydlel první československý medailista ze zimní olympiády."
Zranění nohy skokana zachránilo před odvodem do války
Burkertovu kariéru přervalo zranění nohy v roce 1934. Spasilo ho však před odvelením do druhé světové války.
"Podruhé jsem o Burkertovi slyšel, když jsem začal v Albrechticích hrát před třiceti dvěma lety fotbal," tvrdí Zeman. "Vyprávěl mi o něm Jarda Pipek. Narodil se v roce 1929 a Burkerta si dobře pamatuje. Mluví o něm jako o fešákovi, kterému se líbily ženy a rád si poseděl v hospodě."
Burkert - hrdina z olympiády a z mistrovství světa - vozil albrechtické fotbalisty autobusem na zápasy "pralesní ligy".
Byl kamarádský a navzdory svému německému původu uměl dobře česky. "Nikdy jsem o něm neslyšel, že by se před válkou a během ní choval jako nácek," upozorňuje Zeman.
Burkert zemřel v západním Německu ve věku 81 let. "Neměl lehký život," konstatuje Zeman. "Syn se mu utopil v náhonu. Jedna jeho dcera se zabila a zůstala mu jenom druhá dcera Ruth. Před odchodem do Německa pracovala u nás v továrně. Když nás napadlo udělat expozici o Burkertovi, s kontaktem na Ruth nám pomohla její kamarádka z Albrechtic Doris Haslingerová. Náš vyslanec Lojza Bajcar jel do Německa poprvé loni v únoru. V listopadu ale Ruth bohužel zemřela. Její dva synové však byli stejně ochotní jako ona."
V Albrechticích skončilo hlavně velké plato s Burkertovými medailemi. Zemana nejdříve vůbec nenapadlo, že se mezi medailemi ze závodů v Horním Polubném nebo v Josefově Dole ukrývá bronz ze Svatého Mořice a zlato z Cortiny d´ Ampezzo.
"Pak jsem si ale našel čas, vzal do ruky lupu a zjistil jsem, jaké skvosty přede mnou vlastně leží," uvádí Zeman.
Ve stálé výstavě v albrechtické továrně se ocitnou i další vzácnosti z Burkertovy pozůstalosti - závodní lyže a boty, poháry, desetikilogramová socha a poděkování za olympijský bronz od pražských radních s podpisem uznávaného primátora Karla Baxy.
"Obstarali jsme si rovněž fotografii Burkertova hrobu v Německu," říká Zeman. "Expozice ale nebude pouze o něm, umístíme do ní třeba saně a kombinézu Petra Škrabálka. Pracoval v naší továrně a na sáňkařském mistrovství světa získal v roce 1962 v dvojicích bronzovou medaili."
Výstavu o slavných sportovcích otevře Detoa v úterý 29. dubna. V továrně je už úspěšné Muzeum hraček a Zeman očekává, že expozice o Burkertovi a spol. přiláká ještě více turistů.
