Hlavní ambicí jednotných přijímaček na střední školy s maturitou je určení „nepodkročitelné hranice“ pro přijetí na tento typ škol. Přijímání bez zkoušek, tedy například na základě vysvědčení, se tak stane minulostí.
Zkouška zkouškyJednotné přijímací zkoušky začne ministerstvo testovat již příští rok na školách, které se samy přihlásí. Naostro by se měly rozběhnout v roce 2016. V pondělí Cermat vydal bližší podrobnosti k zkušebnímu spuštění zkoušek. Školy, které o testování mají zájem, se do 30. září mohou registrovat na krajských úřadech. „Předpokládáme, že by se mohlo zapojit padesát procent škol,“ sdělil iDNES.cz Jan Pohanka ze společnosti Cermat. V příštím „testovacím“ roce tedy výsledky jednotných testů pro ředitele ještě nebudou závazné. „Bude pouze na řediteli školy, jestli jednotné zkoušky vydá jako hlavní kritérium nebo si stanoví jiné kritérium. My vydáme doporučenou hranici úspěšnosti. Ředitel školy ji může a nemusí respektovat při ověřování,“ vysvětlil Pohanka. |
Podle ministra školství je úroveň znalostí deváťáků velmi různá a na střední školy by se měli dostávat jen ti, kteří zvládnou alespoň státem stanovené minimum.
„Stát je realizátorem a garantem základního vzdělávání. Má tedy oprávnění ověřit si, jak tuto službu veřejnosti poskytl. Ředitelé škol budou mít plně ve své kompetenci doplnit tuto zkoušku o svou vlastní, tedy nastavit si pro svou školu vyšší úroveň pro přijetí,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí ministerstva Klára Bílá.
„Nepodkročitelná hranice“ bude dána jednotným testem z matematiky a češtiny, takže například gymnázia v celé republice budou svým uchazečům zadávat tentýž test sestavený společností Cermat.
A v tom právě vidí kritici Chládkova plánu problém. „Testem ze dvou předmětů nemůžete v žádném případě pojmout vyučování v osmi dalších předmětech, které se učí na základní škole,“ říká Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin, podle něhož hrozí, že se školy budou soustředit pouze na látku, která bude v přijímacích testech.
Na přijímačky jsme připraveni, tak co po nás chcete?
Některé školy by se pak v honbě za co nejlepším skóre svých deváťáků mohly soustředit pouze na dril látky, která je v testech, a opomíjet další předměty a oblasti. „Část základních škol k výuce bude přistupovat stylem: ‚Na přijímačky jsme připraveni, učíme děti to, co je v přijímačkách, tak co po nás chcete?’“ domnívá se Feřtek.
Rámcové vzdělávací programy, kterými se v současnosti výuka na základních školách řídí, jsou nastaveny kompetenčně. To znamená, že neudávají výčet znalostí, ale spíše dovedností, jako například umět spolupracovat, umět se domluvit, rozumět společnosti, ve které žiji atd.
„Nasadit jako ověřovací prvek znalostní test je proto nesystémové. Školy nebudou vědět, zda učit kompetence dle rámcového programu, nebo raději znalosti na test,“ obává se Feřtek.
Testem se podle něj nedá napravit nebo sjednotit úroveň vzdělávání na základní škole. „To se dá dělat jen v hodinách, nikoli testem na konci. Podobně jako státní maturita nezlepšila úroveň vzdělávání na střední škole, tak přijímačky nemůžou zkvalitnit vzdělávání na základní škole,“ dodává.
Budoucí propadlíky u maturit přijímačky neodchytí
Jedním z cílů jednotných přijímaček je také zachytit a nepustit na střední školy slabší studenty, kteří by později neuspěli u maturity.
Kritici však namítají, že žádnými přijímačkami stejně nelze „odstřihnout“ ty, kteří později neodmaturují, tedy ty, kteří „na maturitu nemají“. Podle Ondřeje Šteffla, ředitele společnosti SCIO, lze z výsledků příjimaček maximálně z jedné třetiny odhadnout, kdo nakonec propadne u maturity (podrobné vysvětlení výpočtu statistiky najdete na jeho blogu).
Určete osobu, číslo, čas...Co konkrétně potenciální zájemce o střední školy u přijímaček čeká? Skládat budou testy z češtiny a matematiky. „Ty budou budou tvořeny převážně z otevřených úloh, nebude se tedy jednat čistě o zaškrtávací úkoly,“ vysvětluje Jan Pohanka ze společnosti Cermat. „Matěj nasbírá za 45 minut půl džbánu malin. Vypočtěte, za jak dlouho by tři děti naplnily celý džbán, kdyby každé z nich pracovalo stejným tempem jako Matěj,“ zní například jedna z ukázkových úloh, které jsou již k nahlédnutí na stránkách Cermatu Kompletní ilustrační testy pak budou zveřejněny v lednu. Výsledky přijímacích testů budou opět vyhodnocovat pracovníci Cermatu. „Uzavřené úlohy se hodnotí automaticky přes systém, otevřené úlohy pak budou vyhodnocovat centrálně jmenovaní hodnotitelé,“ říká Pohanka. Konečné výsledky společnost školám dodá do čtyř dnů. |
„Lidské schopnosti nelze měřit metrem a z přijímacích zkoušek jednoduše řečeno nelze poznat, jak lidé odmaturují. Přijímačky i maturita vždy vykazují značnou míru nepřesnosti. Tedy míru, do jaké by tentýž test ti samí studenti absolvovali znovu stejně,“ vysvětluje Šteffl.
Čili výběr středoškoláků je nepřesný ve smyslu, že propustí i „slabší kusy“. Stejně tak jsou nepřesné i maturity. Mezi těmito dvěma mezníky jsou navíc čtyři roky, kdy se středoškolák nějakým způsobem vyvíjí. Žák, který v prváku patřil ke slabším, se za čtyři roky může zlepšit, a naopak.
„Samozřejmě, že ti, co byli výborní na začátku, budou spíše výborní i na konci. A ti co byli špatní, budou i na konci spíše špatní. Ale jen spíš, ne určitě. Takže když například patnáct tisíc žáků na začátku odstřihneme, tak z výpočtů vyplývá, že pět tisíc bylo vyřazeno správně - ti by u maturity propadli. Ale deset tisíc jsme jich vyřadili špatně, ti by maturitu naopak udělali. Současně by přijímačkami prošlo deset tisíc dětí, které tu maturitu stejně neudělají,“ dodává Šteffl.
Střední školy sjednocení přijímaček vítají
Samotní ředitelé základních i středních škol jednotné testy přijímají většinou vstřícně. Vyplývá to z průzkumu, který provedla Česká školní inspekce.
Nicméně mají i výhrady. Podle Jiřího Kuhna, předsedy Asociace ředitelů gymnázií by jednotné přijímačky mohly způsobit, že některé třídy vůbec nebudou naplněny, což by následně vedlo k finančním problémům škol.
„Při současném normativním způsobu financování by se mohlo stát, že školy, které jsou nastaveny na třicetihlavé třídy, by při přijetí dvaceti či patnácti žáků nemusely ekonomicky vyjít. Když jako ředitel vydám rozhodnutí o přijetí a potom mi nastoupí deset žáků místo třiceti, tak mám problém, “ popisuje Kuhn hypotetickou situaci.
Pravděpodobně tak podle něj dojde k tomu, že se na střední školy s maturitou dostane méně dětí. „Otázka je, jestli to je dobře nebo špatně. Na to se každý dívá jinak,“ podotýká Kuhn. Jak se na to dívá ministr Chládek je však jasné. Od začátku svého působení ve funkci říká, že je potřeba počet maturantů snížit (více čtěte zde).
Gymnázia a střední školy, o které je velký zájem, budou moci státní přijímací testy doplnit o vlastní zkoušky či další kritéria.
Jsme připraveni, slibuje Cermat
Kde už mají jednotné testyJednotné zkoušky už si některé kraje zavedly samy. Před čtyřmi lety s nimi začal Zlínský kraj, postupně se přidaly i další regiony. Letos se dělaly v osmi krajích - v sedmi z nich testy zajišťuje společnost Scio (jedná se o Zlínský, Královéhradecký, Pardubický, Ústecký, Liberecký, Karlovarský a Jihočeský kraj), jednotné testy dělají i školáci v Moravskoslezském kraji. |
Plán jednotných přijímaček může budit rozpaky i díky čerstvé vzpomínce na zmatky kolem zavádění státních maturit. Jednotné přijímačky totiž budou fungovat na dost podobném principu.
Ovšem podle Jana Pohanky ze společnosti Cermat, která přijímačky připravuje, tentokrát vše proběhne hladce. „Školy už jsou v tomto zkušenější, my také a víme na co se zaměřit při logistice. V tomto směru by to určitě mělo proběhnout bez problémů,“ říká Pohanka.
O tom je přesvědčena i mluvčí ministerstva školství Klára Bílá. „Pokud bude projekt řádně připraven, což státní maturity nebyly - jak současný ministr v minulosti upozorňoval - pak žádné komplikace nehrozí,“ uvedla Bílá. Případné mouchy by pak podle ní měla vychytat testovací pilotáž projektu příští rok.
