Špatnou vyhlídku na to, že bude v dohledné době normálně chodit, měl před více než rokem dvaatřicetiletý muž z Českých Budějovic. Při autonehodě utrpěl kromě jiných zranění i komplikovanou zlomeninu kyčelního kloubu.
Pomohli mu odborníci v liberecké nemocnici. Voperovali mu speciální implantát na míru – Omega dlahu. Díky tomu dnes chodí a nemá žádná omezení.
„Byla to složitá operace, během které pacient dostal dvě dlahy, protože měl zlomené obě poloviny pánve. Počítali jsme, že při tak složitém zranění dojde rychle k rozvoji artrózy a bude nutná náhrada kyčelního kloubu. Ale nestalo se tak. Je to rok a pacient funguje normálně a plně se pohybuje,“ popisuje primář spinální jednotky Jaroslav Šrám, který na vývoji speciální dlahy i metody pracuje už šest let a čtyři roky ji používá v praxi.
„S prvními myšlenkami na řešení těchto komplikovaných poranění jsme přišli již za bývalého primáře Stanislava Tallera. Setkávali jsme se s tím, že jsme některé zlomeniny nemohli operovat, protože dostupná dlaha byla moc úzká a nedostatečně fixovala pánev,“ říká primář Šrám.
Pacient musel šest týdnů ležet
A tak se velmi často stávalo, že pacienti museli šest týdnů ležet. Výsledkem bylo, že úlomky zůstávaly v porovnání se zdravým kloubem posunuté a stav vedl k omezení hybnosti v kyčli. Zvýšilo se i riziko z dlouhodobého pobytu na lůžku, jako jsou proleženiny, embolie a zápal plic.
A tak lékaři v Liberci přemýšleli, jak vylepšit původní dlahy a přizpůsobit je typu zranění.
„Zpočátku jsme to řešili podpůrnými dlahami, pak jsme zavedli nový operační přístup k vnitřní části kyčelního kloubu. Přikládáme dlahu tak, aby dobře fixovala vnitřní část pánve. Napadlo nás, že bychom mohli centrální část dlahy rozšířit a nazvali jsme ji podle tvaru Omega,“ popisuje traumatolog.
Omega dlaha vypadá trochu jako velký náramek z nerezové oceli. V ohybu se rozšiřuje a má mnoho otvorů, aby se dala přišroubovat ke kosti. Dlaha slouží jako pevná opora poraněného místa a umožňuje nerušené hojení.
Ve většině případů není nutné ji po zhojení zlomeniny odstraňovat a není to třeba ani při náhradě kyčelního kloubu endoprotézou. To, jak má „náramek“ vypadat, určí vyšetření na CT.
Tvarování dlahy trvá maximálně deset minut
„Vytváří řez pánve přesně v místě, kam dlahu ukládáme. Zjistili jsme, že neporaněná strana má stejné ohnutí jako ta poraněná. To umožňuje namodelovat ideální tvar dlahy ještě před operací. Vytvarování dlahy zkušenému operatérovi netrvá déle než 10 minut. Ocel je totiž tvarovatelná velmi dobře,“ vysvětluje primář Šrám.
V liberecké nemocnici bylo novou metodou ošetřeno 35 pacientů, a pokud připočítáme operace s jejím starším typem, je to už přes 50 lidí. Zkrátila se doba operace z dřívějších až tří hodin na hodinu až hodinu a půl. Pacienti mohou velmi brzy vstát z lůžka, pohybovat se o berlích a postupně se úplně uzdraví.
„Nejsme jediní v České republice, metodu se nám povedlo předat dál, takže ji používají například kolegové z Fakultní nemocnice v Brně. Mají nyní odoperovaných přes 15 pacientů,“ upřesňuje lékař.
Do budoucna by mohla být dlaha i z titanu. Ten se ovšem nedá tak dobře tvarovat jako ocel, takže je potřeba vyvinout univerzální implantát a na tom teď lékaři v Liberci pracují.
Proměřují u stovky mužů a stejného počtu žen pánve. „Zjišťujeme, zda existuje nějaký průměrný tvar křivky, která by nám umožnila vytvořit anatomický model,“ poznamenává traumatolog.
Liberečtí lékaři prezentovali svoji metodu i na loňském mezinárodním semináři v Ostravě, kde byli kolegové z Německa, z Polska, Ruska, z Brazílie.
„Nechtěli nám věřit, že jsme to vymysleli v krajské nemocnici, v současnosti totiž není na světě jiná technologie, která by předčila tuto dlahu,“ poznamenává přednosta Traumatologicko-ortopedického centra liberecké nemocnice Richard Lukáš.
