Nejnověji prošli zkoumáním genetického původu vojáci pochovaní v Liberci v nynější Nerudově ulici po bitvě u Liberce v roce 1757. Zemřeli na zranění z bitvy nebo na následnou epidemii tyfu.
Deset koster prozkoumal přední český genetik Daniel Vaněk. Podílel se na zkoumání masových hrobů v bývalé Jugoslávii nebo tak zvaného hrádeckého vampýra Tobiáše.
Před třemi lety odebral DNA vzorky Liberečanů a nyní se jeho týmu podařilo prozkoumat genetické informace zemřelých vojáků. Porovnávali je s daty získanými od rodilých Liberečanů. Izolování DNA však dlouho bránily fialové usazeniny vivianitu na kosterních pozůstatcích.
„Dosud jsme přímou shodu nezjistili, vzorek současné populace byl poměrně malý. Výzkum ale běží dál. Budeme nabírat další osoby a se zvětšováním databáze se bude zvyšovat i šance na nalezení shody. Doufáme, že k ní v budoucnu dojde,“ zmínil Daniel Vaněk ze společnosti Forenzní DNA servis.
Prozkoumané kosterní ostatky vojáků geneticky odpovídají typickým Evropanům. Větší shodu s dosud otestovanou soudobou populací zanesenou v databázi vykazovala jedna z koster.
Genetici našli stopy i na Slovensku a v Rakousku
Genetici našli devět podobných záznamů s původem v České republice, jižním Slovensku nebo v Rakousku. Na tuto oblast měl voják bližší genetické vazby a pravděpodobnost nalezení potomka je tam větší.
„Byl to pro nás hodně zajímavý výsledek, se kterým jde ještě dál pracovat,“ doplnil genetik Vaněk. Ve středu s dílčími závěry seznámil návštěvníky přednášky pořádané společností Archa 13 v krajské vědecké knihovně.
Databáze se bude dál rozšiřovat také o údaje z dalších kosterních ostatků nalezených v regionu. Výzkum začal právě detailním prozkoumáním kostry vampýra. Sedm set let staré kostry muže, který přišel z Balkánu.
Archeologové mají připraveny k dalšímu zkoumání další desítky koster z výzkumů souvisejících s velkými stavbami na Liberecku za posledních pět let. Doufají například v to, že se jim podaří najít shody i s lidmi pohřbenými u kostela svatého Antonína Velikého v centru města. Nejstarší nalezená kostra tam byla ze 14. století.
Stovky koster z Liberecka
„Máme 320 koster z Raspenavy, 97 z Hrádku nad Nisou a 157 z Liberce, to jsou největší soubory koster našich prapředků, které chceme postupně prozkoumat,“ řekl archeolog Severočeského muzea v Liberci Petr Brestovanský.
Také on věří, že se potomka podaří nalézt, přestože ne všechny nalezené kosti bude možné podrobit genetickým testům. Například hrádecké nálezy už archeologové vrátili do země.
Jednou z nesnází je i poválečný odsun původního německého obyvatelstva nebo genocida židovského obyvatelstva během druhé světové války. Brestovanský však odmítá, že na Liberecku žijí jen dosídlenci po roce 1945.
„Němci na Liberecku žijí stále. Například díky velké skupině smíšených manželství,“ zmínil archeolog Brestovanský.
