„Dělala jsem tady krásnou práci,“ říká Iva Mejsnarová, bývalá hlavní sestra. Nastoupila do ústavu v roce 1976 a kolegyním a kolegům vypomáhá dodnes.
„V naší nemocnici nejsou žádní ležáci. Neumírá se v ní a na pacientech rychle poznáme, že jim umíme pomoci,“ vysvětluje Mejsnarová. „Hřeje nás na srdci, když vidíme rozdíly mezi tím, jak lidé vypadají po příjezdu do nemocnice a jak ve chvíli, kdy ji opouštějí.“
Krkonošská nemocnice s 52 lůžky se stala pojmem nejen v Česku, ale i v celé Evropě.Už čtyřicet let se specializuje na chirurgii ruky, vznikla ale už v roce 1899. Mezi lidmi proslula hlavně jako místo, kde dokážou vrátit tělu uřezané, usekané nebo rozdrcené prsty.
Chirurgové v čele s primářkou Alenou Schmoranzovou však ve Vysokém odstraňují také vrozené vady - srůsty prstů, nestvůrně velké prsty nebo nadbytečné prsty.
Svedou pacientům udělat chybějící prsty. Na ruce přenášejí tkáňové celky - takzvané laloky, obsahující pokožku, podkoží a často rovněž svaly, svalové skupiny a někdy dokonce kost.
Rozhýbávají pacientům ruce ochromené mozkovou obrnou. Léčí nemoci z povolání, vyvolané jednotvárnou tvrdou prací na montážních linkách v továrnách.
S tenisovými a oštěpařskými lokty přijíždějí do Vysokého sportovci, hudebníci nebo třeba úředníci, klofající svými prsty po většinu pracovní doby do klávesnic počítačů.
„Jsou to opravdoví kouzelníci,“ tvrdí o doktorech a sestrách z krkonošské nemocnice spisovatelka a nakladatelka Helena Rezková.
Vysocká nemocnice aneb od císaře pána k chirurgii ruky
O ústavu nyní vydala knihu Vysocká nemocnice aneb od císaře pána k chirurgii ruky. „Fotografovala jsem na operačních sálech a viděla jsem opravdové zázraky,“ uvádí.
Podle ředitelky nemocnice Marcely Škodové vrátili lékaři a sestry za uplynulých čtyřicet let zdraví statisícům lidí. „Jenom loni jsme v ambulancích ošetřili více než dvacet tři tisíc pacientů a provedli skoro čtyři tisíce operací,“ dodává Škodová. „Nemocnice zaměstnává více než 70 lidí.“
Nemocnice se soustřeďuje na chirurgii ruky, elektrické nářadí si však nevybírá, a tak vysočtí zdravotníci zachraňují lidem i prsty na nohou, zdevastované motorovými pilami nebo sekačkami.
Zaměstnávají je také neštěstí spojená se zábavní pyrotechnikou. Dříve lidi zraňovala v drtivé většině případů jen na Silvestra a na Nový rok, teď jim mrzačí ruce průběžně. Ohňostroje se dělají při oslavách narozenin, při svatbách či na Štědrý den.
