„Tanvald takový projekt nepotřebuje,“ ozývalo se minulý čtvrtek na veřejném projednávání v tanvaldském kině Jas, kterého se zúčastnilo kolem 150 lidí z Tanvaldu i okolních obcí.
Stavební úřad dostal už čtyři námitky proti projektu - od města Tanvald, spolku Tanvald 21. století, Českého svazu rybářů a Českého svazu ochránců přírody Armillaria.
„Další námitky podalo také 95 občanů nejen z Tanvaldu, ale i okolních obcí,“ řekl vedoucí tanvaldského stavebního úřadu Jindřich Kozlovský.
Lidé se obávají hluku, otřesů, ztráty vody ze studní či znečištění vody v potocích.
Proti záměru dokonce minulý rok vznikla petice, podepsalo ji přes 1 400 obyvatel Tanvaldu a dalších 700 lidí odjinud.
„Projekt není v souladu s územním plánem, ten se pro tuto oblast vztahuje jen na lehkou výrobu. Mohla by tam být textilní výroba, fotovoltaická elektrárna,“ upozornil na jednání Jaroslav Mikš, který záměr považuje za nebezpečný experiment a proti projektu od začátku bojuje.
Geotermální elektrárna firmy Entergeo přes námitky města i obyvatel získala souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí.
Projekt počítá s ohříváním vody vháněné až pět kilometrů hlubokými vrty do suchého podzemí, odkud se bude čerpat zpět na povrch. Tento způsob není zatím ve světě příliš rozšířený a v Česku s ním nejsou žádné zkušenosti.
Podobnou elektrárnu začali před lety stavět v Basileji ve Švýcarsku. Hlubinné vrty tam ale provázely silné otřesy od 2,9 do 3,4 stupně Richterovy škály a způsobily škody v přepočtu 170 milionů korun. Investor nakonec musel projekt zastavit.
Tanvald leží v seismicky klidnější oblasti, v roce 1901 ho však postihlo zemětřesení o síle pěti stupňů Richterovy stupnice. Hýbal se nábytek, na některých domech se objevily praskliny.
