Kraj chce opravit asi 25 kilometrů silnic nižších tříd. Zároveň by to ale podle současné podoby záměru znamenalo skácení více než 900 stromů.
„Celkem 270 milionů určených na rozšiřování silnic mi nepřijde jako efektivní využívání evropských dotací. Mnohde by stačilo jen upravit povrchy, aleje zachovat a ušetřené peníze by se mohly dát na skutečnou podporu cestovního ruchu,“ kritizuje záměr místní podnikatel Milan Maršálek, který obnovuje jeden z opuštěných statků a provozuje Stelzigovu kovárnu.
Iniciativa upozorňuje na to, že pro Frýdlantsko prospěšná akce v sobě skrývá úskalí.
„Návrh, co kraj zatím předložil, nese rysy klasického inženýrského řešení - zohledňuje zejména stavebně-technickou stránku projektu,“ míní spoluzakládající člen iniciativy Kryštof Špidla.
Rozšířit se přitom mnohdy mají jen silnice nižšího významu. Týká se to například spojky mezi Novým Městem a Horní Řasnicí nebo mezi Raspenavou a Krásným Lesem.
„Šířka má po rekonstrukci být až sedm a půl metru. To je víc než mnohem podstatnější komunikace z Raspenavy do Oldřichova a dál na Liberec,“ uvedl Špidla.
Jenže zastánci kácení argumentují bezpečností. „Osobně mohu mluvit jen za alej z Raspenavy na Krásný Les a ta je ve velmi špatném stavu. Zároveň je nebezpečná. Moc k zachránění tam není. Je léta neudržovaná, jezdí se tam po kořenech. V tomto případě jsem pro vybudování nové bezpečné silnice a výsadbu nové aleje,“ řekl starosta Raspenavy Pavel Lžičař.
„Nezpochybňujeme potřebu opravit zdejší silnice, ale jejich rozšiřování na úkor alejí se nám zdá na většině míst zcela nevhodné, navíc jde v některých případech i o úseky, kde nejezdí moc aut,“ míní členka iniciativy Zachraňme aleje Jolana Bláhová.
Podle Zbyňka Vlka z Jindřichovic pod Smrkem nejde iniciativě o zastavení projektu, jen o jeho úpravu.
Hejtman: nechceme vybetonovat krajinu
„Projekt má propojovat kulturní cíle v Polsku a Česku. Bylo by tedy vhodné, aby vedl kulturní krajinou, nikoliv po anonymních ‚dálnicích‘,“ dodal Vlk.
Hejtman mírní obavy. „Naším cílem rozhodně není vybetonovat krajinu. Domluvili jsme se na vytvoření pracovní skupiny, která bude projednávat jak náhradní výsadbu, tak řešit i to, aby u zrekonstruovaných silnic mohly být aleje v nových technických podmínkách,“ řekl hejtman Martin Půta.
Podle aktivistů zatím budí rozpaky i způsob prosazování projektu. Týká se velkého území a počtu lidí a samozřejmostí by tak mělo být veřejné projednávání.
„Představení projektu v okamžiku, kdy v jedné z obcí už probíhá správní řízení před vydáním územního rozhodnutí, vzbuzuje podezření z netransparentnosti,“ domnívá se Kryštof Špidla.
„V pracovní skupině budou mít zastoupení nejen starostové dotčených obcí a měst, ale určitě i zástupci organizací, které o záchranu alejí bojují. Projednání s veřejností plánujeme až poté, co pracovní skupina dojde k nějakému kompromisnímu návrhu řešení,“ ubezpečil hejtman Půta.
