Svou metodiku už mladá učitelka ze základní školy v Zákupech na Českolipsku představila v Praze a Poděbradech, zájem o ni mají také v Brně i na Technické univerzitě v Liberci. Přístup k ní mají už i učitelé v zahraničí.
„Metodika vznikla pro otevřenou licenci Creative Commons, což znamená, že se k ní mohou učitelé dostat zadarmo. Mohou do metodiky vstupovat, přizpůsobit si materiály i pracovní listy své vlastní výuce, cokoli obměňovat i přidávat,“ přiblížila učitelka.
Školáci se vcítí do kůže uprchlíka
Metodika je určená pro první i druhý stupeň základní školy. Čtvrťáci a páťáci řeší, kdo a proč utíká. Osmý a devátý ročník pak pracuje s tématem Opouštím svůj domov. Školáci se seznamují s konkrétními příběhy migrantů. Snaží se vcítit do jejich kůže a zjišťovat, jaké mají důvody k útěku.
„Těm mladším ukážu na začátku obrázek běžícího člověka. A oni mají říci, proč utíká. Napadají je různé věci, třeba, že utíká za psem, nebo je to sportovec. Až později se dozví, že tématem naší hodiny je uprchlictví,“ přiblížila Petra Slámová.
Děti posléze dostanou fotografii chlapce a dívky, kteří sedí osamoceni s kufry u silnice a na letišti, a mají rozmotat jejich životní příběh. Mají zjistit, proč opouští domov. Zda jdou jenom za lepšími ekonomickými podmínkami, nebo utíkají před válkou či přírodní katastrofou.
Děti si vzaly doklady a peníze
„Napadají je různé věci, ale je pravda, že nejbližší je pro ně válečný konflikt. To si dokážou nejvíce představit. Zajímavé bylo sledovat, co si virtuálně zabalili do kufru. Někdo si vzal oblečení do hor, někdo k moři, ale překvapilo mě, že zhruba osmdesát procent třídy reagovalo velmi racionálně. Kromě mobilu, oblečení či hraček nezapomněli ani na doklady a peníze,“ prozradila učitelka. Na konci celé hodiny se pak školáci vrací k prázdnému kufru a pokusí se ho zabalit pro uprchlíka z jejich příběhu. Přitom už se snaží využít všech informací, které zatím získali.
Také žáci z vyšších ročníků pracují s příběhy migrantů. Narozdíl od svých mladších spolužáků musejí rozhodnout, zda by jim udělili azyl.
„Po třídě jim rozmístím informace, kde se dozví základní fakta. A mají patnáct minut na to, aby ve skupinkách rozhodli o tom, zda má uprchlík nárok na azyl. U migranta, z jehož příběhu šlo vyčíst, že jde pouze o ekonomickou migraci, řekli jasně ne. Emoce se naopak rozjitřily u lékaře z Afriky. Sice mu azyl přiznali, nicméně podle nich by měl zůstat v zemi a pomáhat tamním lidem,“ dodala učitelka.
Zaslouží si azyl lesbičky?
Ve své metodice se nevyhýbá ani kontroverzním tématům. Deváťáci tak například měli zvážit, zda si azyl zaslouží i dvě lesbičky, které jsou na útěku z Ruska. Tady už bylo zapotřebí, aby žákům vysvětlila, jaké jsou v této zemi podmínky pro život u partnerů stejného pohlaví. Skupinka školáků se obávala, že v případě udělení azylu těmto ženám by nastal hromadný příliv gayů a lesbiček do České republiky.
„Tématika uprchlíků a migrace je pro děti zajímavá. Něco zaslechnou doma, něco vidí v televizi, ale mám pocit, že není nikdo, kdo by jim to pořádně vysvětlil. Pak je to úkol učitele, předat jim všechny dostupné informace a nechat děti, aby si sami udělaly svůj názor,“ dodala Petra Slámová.
Kritici tvrdí, že obhajuje uprchlíky. Ředitel za učitelkou stojí
Setkala se už i s negativním názorem na svou metodiku. Kritici, a to převážně ti anonymní, jí vyčítají, že obhajuje uprchlíky. Někteří jí dokonce vzkazují, ať si je vezme domů, když se jich tak zastává.
Řediteli zákupské školy se ale metodika zamlouvá. „Uprchlictví je nyní aktuální téma a je dobře, že žáci se dozvědí informace formou aktivního učení,“ podotkl Čestmír Kopřiva.
Za didakticky dobře zvládnutou považuje metodiku Petry Slámové i Michal Podzimek, proděkan Fakulty přírodně-humanitní a pedagogické na liberecké univerzitě.
On sám pedagožku pozval, aby výukový program do krajského města přijela představit. „Je to moderní a aktuální. A jelikož na fakultě připravujeme budoucí učitele občanské výchovy, tak je to pro nás i podnětné,“ upřesnil proděkan.
