Muž se ve čtvrtém patře panelového domu ve Stráži pod Ralskem drží za středový panel okna a nohy mu vlají ve vzduchoprázdnu. Za chvíli si stoupne na parapet, ale vzápětí se znovu spustí. A vše opakuje. Přitom křičí, že skočí dolů. Policejní hlídky jsou na místě do čtyř minut.
Praporčík Michal Remiáš stojí v tu chvíli dole, dívá se vzhůru a snaží se sebevraha chlácholit. V tu chvíli je patrně jediný, kdo může čtyřicetiletého muže odradit od smrtelného skoku.
Policista se přitom nemůže spolehnout na žádné psychologické školení a nemůže čerpat ani ze své zkušenosti. Se sebevrahem ještě nikdy nevyjednával. Na zavolání psychologa však není čas.
Patnáct minut přemlouvání se policistovi zdá jako věčnost. O to větší je úleva, když nakonec muž vstoupí zpět do bytu.
„Pomohlo mi, že jsem toho člověka osobně znal a o jeho problému jsem věděl. Díky tomu se mi s ním podařilo navázat kontakt. Nakonec souhlasil s tím, že všechno probereme vevnitř,“ popsal Remiáš dramatickou situaci z 5. ledna letošního roku.
Byl jedním z policistů, kteří za své výjimečné činy obdrželi medaile Krajského ředitelství Policie Libereckého kraje.
Jeli na fotbal a vytáhli tři lidi z auta
Čtveřice policistů z Krajské pořádkové jednotky jela loni 10. prosince zajistit klid při fotbalovém utkání mezi Olympique Marseille a FC Slovanem Liberec. Netušili ale, že budou zasahovat mnohem dříve. A jinak, než si možná podvědomě mysleli.
Přímo před nimi dostalo protijedoucí auto kvůli rychlé jízdě smyk na namrzlé vozovce a vylétlo ze silnice. Skončilo na střeše. Uvnitř zůstala uvězněná tříčlenná posádka - devatenáctiletý řidič a spolujezdci ve věku sedmnáct a devatenáct let.
Policisté Jiří Stejskal, Jakub Musil, František Kubišta a Luboš Fotr okamžitě přispěchali k autu. Na místě nehody byl cítit benzin a hrozil výbuch.
„Auto nám na vzdálenost třiceti metrů překřížilo směr jízdy a vybočilo ze silnice. Běželi jsme k němu, abychom posádce pomohli. Sami by se ven nedostali,“ popsal zásah nadporučík Jakub Musil.
Dveře havarovaného auta navíc nešly otevřít. „Lidé uvnitř naštěstí neutrpěli zranění, dokázali se odpoutat sami. Nemohli se ale dostat ven, dveře byly zdeformované,“ dodal Musil.
Policisté se snažili dveře otevřít pomocí teleskopických obušků. S tímto improvizovaným „nářadím“ se jim to nakonec podařilo a trojici dostali do bezpečí. Mladíci vyvázli z nehody pouze s šokem, pomoc lékařů tedy nebyla nutná. Policisté trojici poskytli zázemí ve svém autě a přivolali hasiče.
Policistovi šlo v Jizeře o život
Ledová voda Jizery v Železném Brodu pohltila letos 5. února večer osobní auto. Uvnitř zůstal uvězněn řidič. Silný proud vůz unášel asi sto metrů, než se zastavil o konstrukci náhonu vodní elektrárny. Ten jej sevřel a tlačil ke dnu.
Na místě byli jako první strážníci městské policie, jeden se za pomoci plováku snažil ve vodě neúspěšně otevřít dveře. Pak jej strhl proud.
Krátce nato dorazila hlídka státní policie a Antonín Landiga si sundal opasek a bundu a s plovákem skočil do vody.
„Ten člověk mohl být v té době ve vodě tak osm minut. Byl jsem přesvědčen, že ještě může žít,“ vzpomněl Landiga na dramatické chvíle. Bojoval s dravým proudem, ledovou vodou i tmou.
„Doplaval jsem ke straně spolujezdce, jednou rukou jsem se držel plováku a druhou jsem se snažil otevřít dveře. Kvůli tomu strašnému tlaku to ale nebylo možné. Snažil jsem se dostat k řidiči, ani tam se dveře nepodařilo otevřít,“ popsal policista.
V tu chvíli na něj kolegové křičeli, aby pokusy vzdal. I policistovi šlo o život. Kvůli ubývajícím silám jej museli z vody vytáhnout kolegové.
Příběh neskončil happy endem, tělo řidiče vytáhli z auta až hasiči a muž zemřel v nemocnici. Policista ale dal kvůli záchraně jiného člověka v sázku vlastní život. „Nemyslím si, že bych byl hrdina. Udělal bych to znovu. V létě by se dalo ještě zabojovat, tady to ale bohužel už nešlo,“ dodal policista.
