Představitelé všech tří „krajů“ o tom začínají jednat. Dosud se o projekt zasazovali jen starostové měst. Peníze jsou zatím největší překážkou. EU totiž na projekt, v němž jsou zapojeny tři státy, nemůže poslat peníze.
„Na jednání Euroregionu Nisa jsme se s landrátem Görlitz Berndtem Lange shodli, že bez podpory všech tří sousedních regionů to nepůjde. Příští týden o tom budeme ještě jednat s maršálkem Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylskim, který na naše pozvání do Libereckého kraje přijede,“ zmínil hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Zdůraznil, že se most jako symbol česko-německo-polského trojzemí a zároveň turistický cíl má klenout při známé evropské cyklostezce Odra–Nisa. „I proto nám přijde zajímavé ten projekt podpořit. Ale nejdříve je potřeba se domluvit, že to všechny tři regiony vidí stejně,“ dodal hejtman Půta.
Stavba unikátního mostu se chystá od vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004. Myšlenka je ale stále jen ve fázi studie a jejího projednávání. „O této myšlence se hovoří už 12 let a pokud se nezačne rychle projektovat a stavět, bylo by lepší projekt opustit,“ vysvětlil hejtman.
Stavba musí mít tři stavební povolení
Potíž není jen v tom, že Unie nemůže zaplatit projekt, v němž jsou zapojeny tři státy. Projekt se od začátku snaží prosadit představitelé Hrádku nad Nisou a Žitavy a Bogatyně. Naráží se ale i na to, že všechny tři země mají rozdílné stavební zákony. Jde sice o jednu stavbu, bude ale muset mít tři stavební povolení.
Byrokratická propast udivila i německého prezidenta Joachima Gaucka, který v dubnu přijel na návštěvu Žitavy. „Tohle je zdánlivě malé téma, ale z pohledu problémů, které obsahuje, neskutečně složité. Nerozumím tomu, že takto jednoduchá stavba, která dokáže spojit tři země, neustále naráží na potíže,“ podivil se prezident Gauck nad trojrozměrným modelem stavby.
Na tomto setkání také zaznělo, že by se na stavbě mohly podílet kraje. Landrát Lange z Görlitz prohlásil, že stavba do pěti let vznikne. Projektový odhad stavby hovoří o 20 milionech korunách. Není ale pravděpodobné, že by sumu zaplatila rovným dílem všechna tři města.
„Pokud se do zapojí vyšší územně správní celky, dostane projekt jinou váhu. Významná by pak mohla být i finanční pomoc,“ míní starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka.
Plánovaná konstrukce nabízí atraktivní architektonické řešení. Kruhová stavba nad styčným bodem Trojzemí symbolizuje rovnost. Idea vychází z legendy o králi Artušovi, který u kulatého stolu sedával se svými rytíři na hradě Kamelot. Most musí ležet nad úrovní stoleté vody. Stavba je zavěšená na třech ramenech a nese sama sebe.
