Podle pověsti býval pramen Ploučnice v dávných dobách tak vydatný, že se v něm dokonce utopil povoz i s vozkou. Jenže jaké bylo překvapení výzkumníků tří univerzit, kteří začali mapovat vybrané prameny z česko-německého příhraničí, když zjistili, že i v novodobé historii si pramen vyžádal lidské životy.
Podobné pověsti, ale i vyprávění pamětníků jsou součástí projektu Prameny spojují krajiny a lidi. Ale nejen to. Do tří let se všem 43 zkoumaným pramenům dostane také přesného zaměření, vědci provedou hydrochemické rozbory, prozkoumají geologické podloží a zjistí spoustu dalších údajů.
Na projektu pracují od začátku letošního roku vědci z Technické univerzity v Liberci, České zemědělské univerzity a Technische universität Dresden.
„Tím, že vybrané prameny prozkoumáme podrobněji, připravíme vlastně typologii pramenů v celé oblasti,“ zmínil vedoucí projektu Jiří Šmída, proděkan FP TUL.
Interaktivní mapa v roce 2019
Do výzkumného projektu je zapojeno nebývalé množství odborníků na různé disciplíny. Prameny a jejich okolí zkoumají geologové, chemici, botanici nebo geografové.
Výzkum na začátku roku 2019 vydá webovou interaktivní mapu, která shrne všechny zjištěné poznatky. Lidé uvidí přesné GPS souřadnice, přečtou si výsledky chemických rozborů, prohlédnou si fotografie, poslechnou zvukový záznam nebo si přečtou konkrétní příběh vážící se k danému místu.
U některých pramenů budou mít vědci k dispozici také údaje o vydatnosti pramene a mohou je porovnávat s dnešním stavem. „Mapu chceme udělat tak zajímavou, aby téma pramenů v dané oblasti zaujalo i laiky. Rádi bychom v nich vzbudili zájem o prameny a tím pádem i o péči o krajinu, v některých případech voda ubývá. Téma chceme nabídnout i školám,“ dodal Jiří Šmída.
V běhu je i zmíněný kulturně-geografický výzkum. „Zaměřujeme se v něm na historii pramenů, jak je lidi využívali a jak o ně pečují, jak se prameny jmenovaly před válkou i dnes. Zajímají nás také legendy, rituály a příběhy s prameny spojené,“ přiblížila projekt vedoucí výzkumu Kateřina Rudincová.
Dalimilova kronika i Karolina Světlá
Podle ní je jednou z nejznámějších legend příběh pramene svaté Zdislavy z Lemberku. O jeho léčivých účincích se zmiňuje už Dalimilova kronika. O zmíněném pramenu Ploučnice v katastru Osečné zase v jedné ze svých povídek píše spisovatelka Karolina Světlá.
Kromě studia a vyhledávání zmínek v archivech pracují vědci se svými studenty i v terénu.
Navštívili už řadu obcí na Liberecku i v blízkosti hranic jako je Janův Důl, Hlavice, Lesnovek, Světlá pod Ještědem nebo Chrastava. Hovořili s mnoha starosty nebo pamětníky.
„Starosta Osečné si mimo jiné pamatoval, že se v prameni Ploučnice utopily dvě děti. Voda byla tak ledová, že dostaly šok. To nás překvapilo,“ řekla Kateřina Rudincová.
Výzkumníci poptávají fotografie i příběhy
Aby výzkumníci získali co nejvíce informací k pramenům v oblasti mezi Libercem a Žitavou, chtějí zapojit i veřejnost. Zájem mají především o fotografie, osobní příběhy, rodinné vzpomínky nebo místní pojmenování z minulosti.
„Uvítáme, když nám kdokoliv nahlásí i třeba zapomenutý pramen, o kterém nyní nevíme. Každého ‚objevitele‘ a jeho tip na neznámý pramen, námět, fotografii nebo jinou informaci odměníme,“ řekl vedoucí projektu Jiří Šmída.
