K pacientům budou vysíláni v případech, kdy bude jisté, že na místě budou rychleji než sanitka. Záchranka spolu s Libereckým krajem rozmístila mezi posádky 36 defibrilátorů.
„Podstatou tohoto projektu není snaha záchranky přesunout část povinností na ostatní. Chceme jen zvýšit šance lidí na přežití,“ vysvětlil Petr Matějíčka, vedoucí operátor záchranné služby.
Zásadní roli hraje při první pomoci u pacienta se zástavou podání defibrilačního výboje. Ten má změnit porušený srdeční rytmus na „normální.“ Smysl to má hlavně v místech, kde nejbližší posádka záchranky sídlí ve vzdálenější obci, nebo je ta místní na výjezdu a k pacientovi dorazí dřív policisté nebo hasiči.
Až 400 srdečních selhání v kraji ročně
V kraji dojde za rok přibližně k 400 náhlým srdečním selháním. „Průměrná dojezdová doba našich posádek na místo události je osm až devět minut od zavolání. S každou minutou se šance na přežití u pacienta s náhlou zástavou srdce snižuje,“ upozornil Matějíčka.
S přenosným defibrilátorem už má zkušenosti i městský strážník Tomáš Kubát z Nového Boru. Ten loni v září zachránil život muži zasaženému elektrickým proudem. Podle záchranářů byl déle než pět minut v klinické smrti.
„Když jsme na místo přijeli, už se ho snažil oživovat jeho syn. Přiložil jsem mu elektrody na hrudník a po výboji jsme pokračovali v masáži srdce do příjezdu záchranářů, kteří nás vystřídali,“ popsal strážník.
Na šestatřicet nových defibrilátorů přispěl dvěma miliony Liberecký kraj. Hasiči i policisté projdou školením, na němž se naučí přístroj používat a vyzkouší si v praxi i resuscitaci. „Vítáme to, v mnoha případech jsme na místě jako první, tak proč nemít k ruce přístroj, který může pacientovi výrazně pomoci,“ sdělila Zdenka Štrauchová, mluvčí krajských hasičů.
