Pro náhodného a nic netušícího turistu z Liberce jde o zjevení. Chata s reáliemi předválečného Liberce byla ale pro německé horolezce nejen útočištěm před nepřízní vysokohorského počasí, ale i kusem domova a symbolem v dobách, kdy je od jejich vlasti oddělily etnické čistky a ostnatý drát.
Nová liberecká chata v Alpách slaví tento rok 90 let. V Liberci při té příležitosti tento týden pobývali potomci z Liberce odsunutých Němců a horolezci, kteří nadále pokračují v tradici Österreichen Alpenverein (Rakouského alpského spolku) ze sekce Reichenberg. Členové spolku Novou libereckou chatu v Taurech ve 20. letech stavěli.
Jedním z těch, kteří se představili i návštěvníkům přednášky v Krajské vědecké knihovně, byl čtyřiaosmdesátiletý Herbert Preibisch. Mnohaletý předseda liberecké sekce Alpského spolku.
Jeho otec Artur platil před válkou za uznávaného horolezce. Když si v roce 1934 připsal na své konto prvovýstup v Příhrazech v Českém ráji, pojmenoval skálu Herbert po svém tehdy dvouletém synovi.
Skála se tak jmenuje dodnes. V horolezeckých příručkách je rovněž známa Preibischova cesta. „Splnili jste mi všechno, o čem jsem v duchu přemýšlel, že bych tady mohl zažít,“ řekl pod „svojí“ skálou Herbert Preibisch členům spolku Archy 13, kteří setkání zorganizovali.
Alpský spolek založili v hotelu Praha
V rámci projektu České stopy v Alpách mapují mimo jiné osudy lidí spojených s Novou libereckou chatou a libereckou sekcí Alpského spolku. Založen byl v roce 1893 v nynějším hotelu Praha.
Nyní existuje několik regionálních skupin spolku. Fungují ve Vídni, Kemptenu a v blízkosti Kolína nad Rýnem. Jejich společným centrem je právě Nová liberecká chata.
„Od roku 1968 se členové spolku každoročně setkávají ve Svatém Jakobu a vystoupají na hřeben k chatě. Společně tam stráví týden aktivní dovolené,“ řekl člen Archy 13 Petr Pimek.
V roce 1981 prodělala chata dostavbu a rozšíření. A také nové křtiny. Od té doby každým rokem přibývají nová zařízení jako je vodárna, čistička odpadních vod, vodní nebo fotovoltaická elektrárna.
Na přednášku do Krajské vědecké knihovny přijel také Oto Malik, současný předseda Alpského spolku z Vídně. Na Novou libereckou chatu jezdí od svých 12 let. Poprvé ji navštívil s rodiči.
Zášť k Čechům Němci necítí
„Členstvím v sekci Reichenberg jsem se dostal k problematice odsunutých Němců. Usiluji o to, aby se vztahy vyčistily a také, aby nebyly zapomenuty,“ řekl Otto Malik. Všichni potomci odsunutých Němců ale zdůrazňují, že neusilují o zkonfiskované majetky. Nepociťují ani k Čechům zášť.
Téměř mrtvé vztahy znovu navázala Archa 13. Snaží se mapovat osudy původních obyvatel spojených s horolezectvím a Novou libereckou chatou.
„Pokud jsou lidé, kteří mají dodnes fotografie nebo materiály, byli bychom rádi, kdyby nám je poskytli k zapůjčení. O to stejné se snažíme i v Německu nebo Rakousku. Alpský spolek působí v obou zemích,“ řekl Petr Pimek.
Archa 13 chce do konce roku vydat publikaci o historii i současnosti chaty v Alpách s fotografickými přílohami. „Za návštěvu rozhodně stojí také samotná Nová liberecká chata. O historii Liberce možná řekne víc, než cokoli jiného,“ dodal Pimek.
Liberecká sekce Alpského spolku si za dva roky připomene 125 let od založení. V rámci výročí se v Liberci uskuteční setkání členů spolku. V expozici Zapomenuté dějiny města Liberce pod libereckou radnicí je výstava, kde se lidé s historií chaty mohou seznámit.
