"Tady je ještě zbytek dřeva z rakve," ukazuje pracovnice sklánějící se nad hrobem. Vidět je tmavé proužky, které by nezkušené oko mohlo docela klidně pokládat za uhlíky nebo tmavší hlínu.
Přibližnou dobu smrti tohoto člověka určí antropolog. U kostry však neležela žádná devocionálie, neboli růženec či křížek, které za života člověku patřily. Na rozdíl od starších dob je církev v baroku povolovala do hrobů vkládat.
Archeologové tak doufají, že je nález ještě starší. "Nejstarší kostry budou ležet přímo u kostela, tam ale teď kopat nepůjdeme. Starší nálezy se ale dají čekat i tady," říká archeoložka Severočeského muzea Michaela Bradáčová.
Na zkoumaném místě se pohřbívalo už ve 14. století a z této doby jsou i první zmínky o osídlení oblasti nazývané Reychinberch.
Hřbitov později vykoupil Albrecht z Valdštejna, který na něm zřídil náměstí.
Pohřebiště u fary je podle badatelů etážové, mrtví leží v několika vrstvách nad sebou. Nejstarší nálezy by tedy měly být nejhlouběji. Podle archeologů to ale nemusí být pravidlo.
"Etáž může být porušená. Kvůli nedostatku místa mohli tehdejší lidé starší ostatky vyjmout a uložit výš," vysvětlila Bradáčová.
Průzkum probíhal u sv. Antonína už v půli 90. let. Tehdy archeologové odhalili sedmadvacet hrobů. U nich našli i stříbrnou minci z let 1350 až 1370.
"Na jedné straně je orlice, na druhé je fragment českého lva. Vzhledem k tomu, že nejstarší zmínka o Liberci pochází z roku 1352, jde tedy o nejstarší období města. To je senzace," vzpomněl před časem na nález archeolog Petr Brestovanský.
Archeologové věděli, že letošní výzkum probíhající na mnohem větší ploše vydá další ostatky. Předzvěstí byly už loni v září odhalené dvě kostry z přilehlé Kostelní ulice.
Jejich stáří odhadovali archeologové na 400 let. Tehdy hovořili o nejstarším kosterním nálezu člověka pochovaného na území Liberce.
