Archeolog čistí pícku na vaření smůly.

Archeolog čistí pícku na vaření smůly. | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Archeologové objevili v Českém ráji vzácnou pícku z 18. století

  • 4
Mimořádný nález pícky na zpracování smůly se podařil archeologům a studentům. Ti ve skalách v Českém ráji mapují stopy historické lidské činnosti. Jde o první nález svého druhu v Chráněné krajinné oblasti Český ráj.

Nález dokládá, že se v Českém ráji nacházela smolařská neboli dehtařská pracoviště.

"Ze smoly se následně vyráběla kolomaz, smola byla potřeba pro sudařství a vůbec jako impregnační materiál pro natírání dřev, byla používána také v řeznictví na strhávání prasat. Využití bylo velmi široké, až po medicínu," říká nadšeně Petr Jenč, archeolog Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.

V Českém ráji našli archeologové i rytiny ve skále.

V Českém Ráji archeologové hledají stopy starých osídlení. Pod touto skálou našli staré ohniště a střepy.

Vede již několikátý letní turnus dokumentace skalních rytin, nápisů a dalších prvků historické krajiny v CHKO Český ráj.

K objevu, jak už to u těch mimořádných bývá, došlo vlastně mimoděk. "Zrovna jsme tu zkoumali lomování. Chtěli jsme se podívat z vrchu, jak to tady vypadá. A když jsme tu procházeli, tak jsme pícku objevili. Bylo to, dá se říct, úplnou náhodou. Sem nahoru jsme chtěli jít na průzkum až další den," popisuje nedaleko Valdštejna jeden z nálezců, student rumburského gymnázia Lukáš Bartoš.

Pícka z 18. století poputuje do muzea

Pícka vypadající jako kamenná miska nese historické stopy ohně, a byla tedy skutečně používána. Někde v okolí by se měla nacházet ještě větší pec.

"Je to první objev ve volné krajině na území Českého ráje. Dosud máme kolem 40 dehtařských pracovišť na území Národního parku České Švýcarsko a něco málo na Českolipsku," podotýká Jenč. Nalezená pícka je zřejmě z 18. století a před další devastací ji asi zachrání umístění do muzea.

I další práce studentů a archeologů přinášejí zajímavé výsledky. Smyslem je zdokumentovat lidskou činnost v krajině od lámání kamene přes značky a nápisy ohraničující území, zaniklé cesty po úkryty využívané v neklidných dobách.

Archeologové dokumentují také dávné úkryty

"Když to vezmu z té mladší doby, tak třeba druhá světová válka se týká oblasti Příhrazské vrchoviny, dále známe úkryty za slezských válek v 18. století, máme něco málo památek z prusko-rakouské války 1866, ale též války třicetileté. Dokumentovali jsme s vysokou pravděpodobností i příležitostné úkryty nekatolíků na Drábských světničkách," zmiňuje Jenč.

Opracované pískovcové kvádry.

Pod touto skálou v Českém ráji se našlo ohniště a střepy.

Některá tradovaná tvrzení výzkumy potvrzují, jiné vyvracejí. Třeba domnělý úkryt českých bratří na Kalichu výzkumy popírají. Zajímavé jsou také doklady těžby kamene. Pravidelně opracované pískovcové kvádry do lesů nikdo nenanosil. Jsou to pozůstatky dávné těžby kamene.

Úmyslným odlomením kamenných bloků vznikly i některé jeskyně. Jedna z nich překrývá nález pravěké činnosti. Za pralidí tam podle nových poznatků jeskyně nebyla, zbytky keramiky zavalil kámen později.