"Chtěli jsme vytvořit jakýsi alternativní návrh územního plánu," vysvětluje Korytář, proč město pod jeho vedením o vizi architektů stálo. Studie podle něj může naznačit směr, jakým by se měl Liberec v dalších letech vydat.
Více než padesátičlenný tým, do něhož vedle architektů patřili i ekonomové, sociologové či historici, doplnili také studenti fakulty architektury v Liberci a jejich belgičtí kolegové. Shodli se, že jedním z hlavních problémů Liberce je dopravní terminál v centru města.
"Autobusy i vlaky by měly být na jednom místě. Terminál bychom tak přesunuli na autobusové nádraží a propojili i s vlakovým. Tam se bude potkávat veškerá doprava, i ta městská a v dolním centru města zůstane jen pár zastávek. Navíc pak nebudou autobusy parkovat ve městě, ale v garážích," řekl vedoucí týmu Jiří Janďourek.
Tím, že by se cestující přesunuli na nádraží, odstranila by se i hranice mezi dolním centrem a místem za železniční tratí.
"Teď je město rozdělené, málokdy lidé zamíří za trať, pokud tam zrovna nemusí. Přitom je to strašná škoda, navíc tam bydlí skoro třetina obyvatel. A když by zmizel z centra města terminál a prodloužily se ulice, které jsou teď kvůli němu přerušené, město se samo propojí," přiblížil.
Spalovna by se podle architektů přestěhovala
Architekti také navrhují zavést městskou tramvaj do průmyslových zón a obě tak k sobě přiblížit a zároveň spojit i s centrem.
Do budoucna by mohla ze středu města zmizet i spalovna, která dnes vytváří neprůchodnou bariéru podél řeky Nisy.
"Nechceme ji samozřejmě nikam přesouvat teď, ale upozorňujeme na to, že některé provozy mají svou životnost a v případě spalovny je dobré uvažovat o novém zdroji na úplně jiném místě, třeba někde mezi Libercem a Jabloncem, aby energii mohla využívat obě města," podotkl Janďourek.
Společně s belgickými studenty se pustili i do míst kolem Papírového náměstí či řeky Nisy. Pokoušeli se najít optimální podobu, kterou náměstí dát. "To místo má zvláštní atmosféru, říká se mu liberecká Stínadla, je to uzavřená, zahuštěná síť kaváren a řemeslná čtvrť. A takový duch by se tam měl zachovat," podotkl architekt.
Macešsky se město chová i ke korytu řeky Nisy, která sice Libercem protéká, ale jakoby nebyla ani jeho součástí. "Chtěli bychom ji doplnit minipřehradami, rozšířit koryto a zpřístupnit lidem," poznamenal Janďourek.
Na uskutečnění návrhů nemáme, říká ekonomický náměstek
Čemu by se naopak měla vláda na radnici do budoucna vyhnout, to je zastavování středu města obchodními komplexy.
"Město má univerzitu, čisté prostředí, blízkost hor, to vše mu dává obrovský potenciál a ukazuje směr, jakým se rozvíjet. Jde jen o to najít odvahu," uzavřel architekt. V hlavním tvůrčím týmu byli kromě Janďourka i Zdeňka Němcová Zedníčková, Jiří Suchomel, Ivana Bendová, Jiří Klokočka, Radek Suchánek, Petr Smidek a Petr Janoš.
Nynější radní však návrhy označují za velikášské. "Jsou to sice pěkné návrhy, ale nenaplnitelné. Navíc nejsou absolutně ve finančních možnostech města minimálně v příštích padesáti letech," prohlásil ekonomický náměstek liberecké primátorky Jiří Šoc.
Alespoň některé návrhy nicméně mají šanci, že úplně nezapadnou. "Budeme se snažit co nejlépe těch nápadů využít, projekt nebyl levný a nechceme ho zahodit," poznamenal náměstek Jiří Rutkovský.
