Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plán geotermální elektrárny u Semil padl, firma se soustředí na Tanvald

  13:32aktualizováno  13:32
Benešov u Semil měl být prvním místem v zemi, kde soukromá společnost začne vyrábět elektrickou energii z tepla zemského pláště. Zatím se povolovací řízení zadrhla a firma se raději ohlíží po jiných částech Česka.

Schéma činnosti geotermální elektrárny | foto: Entergeo

Už před časem připomínky Benešovských posunuly projekt společnosti Entergeo.se k takzvané velké studii EIA (posouzení vlivu na životní prostředí). Neuvěřili slibům společnosti, že provoz elektrárny, která k pohonu turbín čerpá ohřátou vodu ze zemského nitra, bude bezpečný. "Kdyby se něco stalo, firma to prostě zabalí, ale my tu zůstaneme," pokládal jeden z argumentů proti Benešovák Radek Nesvadba. 

V Benešově není ani po dvou letech jasno

Ani po dvou letech, kdy firma Entergeo zveřejnila záměr provést průzkumné vrty v bývalých provozech společnosti Hybler, se povolovací řízení neposunula dál.

Zatím podobný projekt stejné společnosti smetli v sousedních Semilech za pomocí referenda ze stolu a v Tanvaldu proti němu píší petice s dvoutisícovkou podpisů. Jde zřejmě o největší podpisovou akci v historii tamního regionu.

"Kraj nařídil velkou EIA, to znamená celkové posouzení vlivu stavby na životní prostředí, a celá záležitost se prakticky nepohnula z místa," říká starosta Benešova u Semil Dalibor Lampa. 

Obec se před dvěma lety v rámci povolovacího řízení k průzkumným vrtům připojila s patnáctkou nejpalčivějších připomínek. Patřily mezi ně obavy z možných zemětřesení vzniklých provozem geotermálního zdroje nebo hluk, prašnost a znečištění podzemních vod. 

Semilsko už nepatří mezi priority energetiků

Entergeo zatím velkou EIA nepředložilo. "Začali jsme s povolovacím řízením zatím v jiných lokalitách na území Česka," říká Zbyněk Šonka, šéf Entergeo.se. 

Benešov u Semil se tak už mezi lokality, kam by energetická společnost prioritně upínala svůj zrak, neřadí. Zatím přesouvá své aktivity do Krušnohoří, na jižní Moravu nebo do oblasti Bratislavy.

O zemním teple rozhodnou na čarodějnice

V regionu tak zůstává po Benešově už jen jedno místo, kde chce společnost navázaná na Hybler Group usilovat o stavbu geotermální elektrárny. Tím je Tanvald. I tam je však půda pro energetiky horká. Geotermální elektrárna by měla vzniknout vedle bývalé přádelny v opuštěném areálu zkrachovalé textilky Seba T. 

Veřejné projednávání se koná přímo na pálení čarodějnic, 30. dubna od pěti hodin odpoledne.

"Cílem je přesvědčit zastupitele o nesmyslnosti realizace projektu v centru města ze všech pohledů. Sice to není nejlepší termín pro širokou účast lidí města, ale věřím, že si cestu na radnici najde dost z těch, kteří mají ze záměru vážné obavy," poznamenal Jaroslav Mikš, člen tamního petičního výboru. 

Radnice v Benešově a v Tanvaldu nemají mnoho možností, jak do povolovacích řízení zasáhnout. Na rozdíl od Semil, kde je díky referendu projekt u dna, Benešovští ani Tanvaldští nevlastní pozemky pod zamýšlenou elektrárnou. 

"Záměr má souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí, není v rozporu s územním plánem a ani pozemky městu nepatří," nevidí mnoho možností, jak záměr smést ze stolu, starosta Tanvaldu Petr Polák.

Stopka i přes příslib levnějšího topení

Obava z otřesů a neprověřená technologie byly hlavním důvodem, proč se loni v Semilech lidé postavili proti stavbě geotermální elektrárny v místních Řekách. A to i přes to, že Entergeo radnici slibovalo tři procenta z tržeb za prodej elektřiny od 30 do 63 gigawatthodin. To představovalo šest milionů ročně. Dalším slibem byla možnost levnějšího vytápění nebo temperování vody v koupališti. 

Elektrárna firmy Entergeo počítá s ohříváním vody vháněné do suchého podzemí (HDR) v hloubce tří až pěti kilometrů pod zemským povrchem, odkud se bude čerpat zpět na povrch. Tento způsob není zatím rozšířený.

Podobnou elektrárnu začali před lety stavět v Basileji ve Švýcarsku. Hlubinné vrty v seismicky méně klidné oblasti tam provázely silné otřesy od 2,9 do 3,4 stupně Richterovy škály a způsobily škody v přepočtu za 170 milionů korun. Investor tam nakonec musel miliardový projekt zastavit. 





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda Sdružení Český ráj Aleš Hozdecký při vyjížďce na cyklostezce Greenway...
Pokračování cyklostezky podél Jizery má naději, mohla by vést lesem

Barikáda, která stojí před vybudováním cyklostezky Greenway Jizera na úseku od Líšného do Železného Brodu, se začíná drolit. Do hry vkročily Lesy České...  celý článek

Po dvou týdnech je pes venku z nory, ve které zůstal zasypán.
Pes vysvobozený z nory bude v pořádku, věří odborníci. Měl štěstí na vodu

Šestnáct dní byl v noře bez přísunu jídla a pití uvězněn pes ve Vyskeři - Skalanech v Českém ráji. Odborníci z řad veterinářů a kynologů se shodují, že si...  celý článek

Po dlouhých letech se roubené stavení dočkalo celkové rekonstrukce.
Liščí bouda uklidňuje skleněnou terapií, semínkové perly hladí ruce

Jedna z nejhezčích chalup v Jizerských horách, Liščí bouda, se otevřela po více než roční přestávce a ve svých útrobách má novou expozici s názvem Sklářská...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.