Už před časem připomínky Benešovských posunuly projekt společnosti Entergeo.se k takzvané velké studii EIA (posouzení vlivu na životní prostředí). Neuvěřili slibům společnosti, že provoz elektrárny, která k pohonu turbín čerpá ohřátou vodu ze zemského nitra, bude bezpečný. "Kdyby se něco stalo, firma to prostě zabalí, ale my tu zůstaneme," pokládal jeden z argumentů proti Benešovák Radek Nesvadba.
V Benešově není ani po dvou letech jasno
Ani po dvou letech, kdy firma Entergeo zveřejnila záměr provést průzkumné vrty v bývalých provozech společnosti Hybler, se povolovací řízení neposunula dál.
Zatím podobný projekt stejné společnosti smetli v sousedních Semilech za pomocí referenda ze stolu a v Tanvaldu proti němu píší petice s dvoutisícovkou podpisů. Jde zřejmě o největší podpisovou akci v historii tamního regionu.
"Kraj nařídil velkou EIA, to znamená celkové posouzení vlivu stavby na životní prostředí, a celá záležitost se prakticky nepohnula z místa," říká starosta Benešova u Semil Dalibor Lampa.
Obec se před dvěma lety v rámci povolovacího řízení k průzkumným vrtům připojila s patnáctkou nejpalčivějších připomínek. Patřily mezi ně obavy z možných zemětřesení vzniklých provozem geotermálního zdroje nebo hluk, prašnost a znečištění podzemních vod.
Semilsko už nepatří mezi priority energetiků
Entergeo zatím velkou EIA nepředložilo. "Začali jsme s povolovacím řízením zatím v jiných lokalitách na území Česka," říká Zbyněk Šonka, šéf Entergeo.se.
Benešov u Semil se tak už mezi lokality, kam by energetická společnost prioritně upínala svůj zrak, neřadí. Zatím přesouvá své aktivity do Krušnohoří, na jižní Moravu nebo do oblasti Bratislavy.
O zemním teple rozhodnou na čarodějnice
V regionu tak zůstává po Benešově už jen jedno místo, kde chce společnost navázaná na Hybler Group usilovat o stavbu geotermální elektrárny. Tím je Tanvald. I tam je však půda pro energetiky horká. Geotermální elektrárna by měla vzniknout vedle bývalé přádelny v opuštěném areálu zkrachovalé textilky Seba T.
Veřejné projednávání se koná přímo na pálení čarodějnic, 30. dubna od pěti hodin odpoledne.
"Cílem je přesvědčit zastupitele o nesmyslnosti realizace projektu v centru města ze všech pohledů. Sice to není nejlepší termín pro širokou účast lidí města, ale věřím, že si cestu na radnici najde dost z těch, kteří mají ze záměru vážné obavy," poznamenal Jaroslav Mikš, člen tamního petičního výboru.
Radnice v Benešově a v Tanvaldu nemají mnoho možností, jak do povolovacích řízení zasáhnout. Na rozdíl od Semil, kde je díky referendu projekt u dna, Benešovští ani Tanvaldští nevlastní pozemky pod zamýšlenou elektrárnou.
"Záměr má souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí, není v rozporu s územním plánem a ani pozemky městu nepatří," nevidí mnoho možností, jak záměr smést ze stolu, starosta Tanvaldu Petr Polák.
Stopka i přes příslib levnějšího topení
Obava z otřesů a neprověřená technologie byly hlavním důvodem, proč se loni v Semilech lidé postavili proti stavbě geotermální elektrárny v místních Řekách. A to i přes to, že Entergeo radnici slibovalo tři procenta z tržeb za prodej elektřiny od 30 do 63 gigawatthodin. To představovalo šest milionů ročně. Dalším slibem byla možnost levnějšího vytápění nebo temperování vody v koupališti.
Elektrárna firmy Entergeo počítá s ohříváním vody vháněné do suchého podzemí (HDR) v hloubce tří až pěti kilometrů pod zemským povrchem, odkud se bude čerpat zpět na povrch. Tento způsob není zatím rozšířený.
Podobnou elektrárnu začali před lety stavět v Basileji ve Švýcarsku. Hlubinné vrty v seismicky méně klidné oblasti tam provázely silné otřesy od 2,9 do 3,4 stupně Richterovy škály a způsobily škody v přepočtu za 170 milionů korun. Investor tam nakonec musel miliardový projekt zastavit.
