Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plán geotermální elektrárny u Semil padl, firma se soustředí na Tanvald

  13:32aktualizováno  13:32
Benešov u Semil měl být prvním místem v zemi, kde soukromá společnost začne vyrábět elektrickou energii z tepla zemského pláště. Zatím se povolovací řízení zadrhla a firma se raději ohlíží po jiných částech Česka.

Schéma činnosti geotermální elektrárny | foto: Entergeo

Už před časem připomínky Benešovských posunuly projekt společnosti Entergeo.se k takzvané velké studii EIA (posouzení vlivu na životní prostředí). Neuvěřili slibům společnosti, že provoz elektrárny, která k pohonu turbín čerpá ohřátou vodu ze zemského nitra, bude bezpečný. "Kdyby se něco stalo, firma to prostě zabalí, ale my tu zůstaneme," pokládal jeden z argumentů proti Benešovák Radek Nesvadba. 

V Benešově není ani po dvou letech jasno

Ani po dvou letech, kdy firma Entergeo zveřejnila záměr provést průzkumné vrty v bývalých provozech společnosti Hybler, se povolovací řízení neposunula dál.

Zatím podobný projekt stejné společnosti smetli v sousedních Semilech za pomocí referenda ze stolu a v Tanvaldu proti němu píší petice s dvoutisícovkou podpisů. Jde zřejmě o největší podpisovou akci v historii tamního regionu.

"Kraj nařídil velkou EIA, to znamená celkové posouzení vlivu stavby na životní prostředí, a celá záležitost se prakticky nepohnula z místa," říká starosta Benešova u Semil Dalibor Lampa. 

Obec se před dvěma lety v rámci povolovacího řízení k průzkumným vrtům připojila s patnáctkou nejpalčivějších připomínek. Patřily mezi ně obavy z možných zemětřesení vzniklých provozem geotermálního zdroje nebo hluk, prašnost a znečištění podzemních vod. 

Semilsko už nepatří mezi priority energetiků

Entergeo zatím velkou EIA nepředložilo. "Začali jsme s povolovacím řízením zatím v jiných lokalitách na území Česka," říká Zbyněk Šonka, šéf Entergeo.se. 

Benešov u Semil se tak už mezi lokality, kam by energetická společnost prioritně upínala svůj zrak, neřadí. Zatím přesouvá své aktivity do Krušnohoří, na jižní Moravu nebo do oblasti Bratislavy.

O zemním teple rozhodnou na čarodějnice

V regionu tak zůstává po Benešově už jen jedno místo, kde chce společnost navázaná na Hybler Group usilovat o stavbu geotermální elektrárny. Tím je Tanvald. I tam je však půda pro energetiky horká. Geotermální elektrárna by měla vzniknout vedle bývalé přádelny v opuštěném areálu zkrachovalé textilky Seba T. 

Veřejné projednávání se koná přímo na pálení čarodějnic, 30. dubna od pěti hodin odpoledne.

"Cílem je přesvědčit zastupitele o nesmyslnosti realizace projektu v centru města ze všech pohledů. Sice to není nejlepší termín pro širokou účast lidí města, ale věřím, že si cestu na radnici najde dost z těch, kteří mají ze záměru vážné obavy," poznamenal Jaroslav Mikš, člen tamního petičního výboru. 

Radnice v Benešově a v Tanvaldu nemají mnoho možností, jak do povolovacích řízení zasáhnout. Na rozdíl od Semil, kde je díky referendu projekt u dna, Benešovští ani Tanvaldští nevlastní pozemky pod zamýšlenou elektrárnou. 

"Záměr má souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí, není v rozporu s územním plánem a ani pozemky městu nepatří," nevidí mnoho možností, jak záměr smést ze stolu, starosta Tanvaldu Petr Polák.

Stopka i přes příslib levnějšího topení

Obava z otřesů a neprověřená technologie byly hlavním důvodem, proč se loni v Semilech lidé postavili proti stavbě geotermální elektrárny v místních Řekách. A to i přes to, že Entergeo radnici slibovalo tři procenta z tržeb za prodej elektřiny od 30 do 63 gigawatthodin. To představovalo šest milionů ročně. Dalším slibem byla možnost levnějšího vytápění nebo temperování vody v koupališti. 

Elektrárna firmy Entergeo počítá s ohříváním vody vháněné do suchého podzemí (HDR) v hloubce tří až pěti kilometrů pod zemským povrchem, odkud se bude čerpat zpět na povrch. Tento způsob není zatím rozšířený.

Podobnou elektrárnu začali před lety stavět v Basileji ve Švýcarsku. Hlubinné vrty v seismicky méně klidné oblasti tam provázely silné otřesy od 2,9 do 3,4 stupně Richterovy škály a způsobily škody v přepočtu za 170 milionů korun. Investor tam nakonec musel miliardový projekt zastavit. 







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.