Kastelán Jan Jurička „vládne“ na Bezdězu třicet let.

Kastelán Jan Jurička „vládne“ na Bezdězu třicet let. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Srší z něj blesky, pomáhá letadlům, nabíjí láskou. Bezděz slaví 750 let.

  • 2
S Bezdězem, který oslaví v sobotu 750 let od založení, prožil Jan Jurička výrazný zlomek jeho historie. Jednu pětadvacetinu. Kastelánem na Bezdězu je už třicet let. Jen málokdo ví o o pyšném královském hradu tolik jako on.

Ve středověku byl Bezděz nedobytnou pevností. Za třicetileté války do něj úspěšně střílely švédské muškety. Později tam zněly dlouho předlouho modlitby mnichů. A v naší době se otřásal po explozích ruských granátů na nedaleké střelnici.

Bezděz nechal vybudovat jako strážní hrad jeden z nejslavnějších českých králů, Přemysl Otakar II. „Skálu tenkrát nerovnali do hladka. Bezděz stavěli přímo do ní,“ podotýká Jurička.

V hradbách Bezdězu se ukrývají kozí chloupky

Dělníci brali kámen z hory, lámali ho hlavně z převisů a spojovali vápnem a pískem.  

„Směs pak prolévali vodou a spáry uhlazovali v návlecích z kozí kůže, aby jim vápno nespálilo ruce,“ dodává  kastelán. „Kozí chloupky se v hradbách Bezdězu zachovaly dodnes.“

Bezděz vyrostl na příkré hoře vysoké přes 600 metrů, což z něj ve středověku učinilo nedobytnou pevnost.

„Katapulty sice dokázaly vypálit až do vzdálenosti půl kilometru, ale jenom na rovině,‘ prohlašuje Jurička. „Střílet do výšky jim dělalo velké problémy, a tak byl Bezděz před nimi v bezpečí.“

Pod hradem navíc nerostly stromy jako teď, a dobyvatelé se neměli před šípy obránců kam ukrýt. Útočníci by se navíc museli do hradu dostat přes čtyři brány.„Bezděz se nepokoušel dobýt ani Jan Žižka,“ upozorňuje kastelán.

Poloha hradu na obtížně přístupném vrcholu přinášela i jednu nevýhodu. Na Bezdězu scházela studna. Panovník tam nicméně nechal vyhloubit cisternu, kde se zachycovala dešťová voda.

V hradní kapli nechala senzibilka rozkvést tulipány

Je hluboká necelých sedm metrů, nešlo ji ovšem napustit celou,“ uvádí Jurička. „Nahoře voda unikala puklinou. Jednou jsme ji obarvili na modro hypermanganem a zjistili jsme, že vytéká na cestě k hradu pod jednou z kapliček.“

O Bezdězu se traduje, že se v sobě ukrývá kladnou energií. „Občas k nám chodí lidé, stojí proti sobě, hledí si do očí a věří, že se pozitivně nabíjejí,“ tvrdí kastelán.

„Moc na tyhle věci nedám, ale na druhou stranu jsem zažil, jak v naší kapli rozkvetla poupata tulipánů poté, co nad ně vložila ruku jedna senzibilka,“ prozrazuje.

Bezděz jako nejvyšší kopec široko daleko přitahuje blesky. „Když do něj uhodí, nemají kde sjet do země, a srší po kamenech kopcem dolů,“ říká kastelán.

„Může to být nebezpečné pro trampy přespávající pod širákem i pro milence, kteří okouzleni máchovskou legendou chodí na hrad večer a v noci. Hodně bouchá do sedla mezi Velkým a Malým Bezdězem, kde vrt prokázal ložisko mědi.“

Podle Bezdězu si letadla seřizovala výškoměry

Bezděz však láká nejen romantiky, ale i konstruktéry letadel. „Aero Vodochody si podle Bezdězu kalibrovalo výškoměry na svých známých letadlech Albatros,“ poznamenává Jurička.

Na Bezděz míří nejvíce výletníků v létě. Kastelánovi se však hrad nejvíce zamlouvá na jaře a na podzim, kdy se lesy pod ním nádherně zbarví.

A velký výškový rozdíl mezi nedalekým Máchovým jezerem a vrcholem Bezdězu se čas od času stará o fascinující obrazy.

„Nezapomenu na den, kdy se od jezera valila k hradu mlha, dostoupila do sedla Bezdězu, kde se čeřila ve špičkách stromů, ale hrad byl pořád jasně vidět,“ popisuje Jurička krásy hradu.

V zimě jde ovšem někdy poezie stranou. Jednou kastelán zapadl pod hradem do závěje až po prsa.