"Po podrobném průzkumu terénu našimi zástupci, vědci, odbornou firmou, zástupci CHKO Český ráj a Městského úřadu Turnov zjistili, že v části skalního masivu hrozí pád dalšího nestabilního kamenného bloku a mohlo by dojít k dalšímu ohrožení osob a přilehlé lesní cesty. V současné době probíhá montáž čidel, která budou sledovat pohyb v jednotlivých částech bloku," popsal dosavadní kroky mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.
Vedení Lesů tvrdí, že jde o účelovou a ne veřejnou komunikaci a přístup dopravní obsluhy na hrad Valdštejn je možný ze dvou dalších směrů. "Když napadne sníh, tak se tam nedostane ani sanita. A co teprve kdyby začalo hořet," zlobí se ovšem starostka.
Hrad patří městu, proto cítí zodpovědnost a zvažuje, zda se nepostaví proti rozhodnutí vydané odborem životního prostředí na základě žádostí Lesů.
Zákaz pohybu po cestě je vydán na tři měsíce s možností tříměsíčního prodloužení. Co bude dál, zda bude nutné uvolněný blok stabilizovat nebo odlomit, zatím není nikdo schopen říct.
"Po vyhodnocení dat budeme rozhodovat o dalším postupu včetně případné sanace nebezpečných bloků. Zajištění bezpečnosti osob je pro nás prioritou," uvedl Boublík.
Pískovce se odlamují často
Pády pískovcových bloků nejsou výjimkou, přirozeně patří k Českému ráji, který je z velké části tvořen pískovcem. Letos ale odpadly velké bloky na frekventované cesty. V květnu to bylo asi 200 tun, které se odlouply v Příhrazech na Zlatou stezku Českého ráje. (více zde) I tady byly další trhliny a tak Lesy nechaly v září skálu sanovat.
Pískovcový blok se v létě uvolnil i kousek od silnice druhé třídy z Hrdoňovic na Střeleč. Jeden z velkých kamenů se zastavil asi pět metrů od silnice.
"Bylo to nepříjemné a docela nás to vyděsilo. Skála patří Sklopísku Střeleč, kteří ji monitorují a už se nehýbe. Nemůžeme si stěžovat na spolupráci s nimi," uvedla Hana Protivná, starostka Újezdu pod Troskami, kam Hrdoňovice patří.
Proč k odlamování pískovců dochází, popsal, ředitel Geoparku Český ráj Tomáš Řídkošil. "Okolo 30 procent hmoty pískovce jsou póry. Když zaprší, tak se voda do horniny rychle vsákne, proudí v ní a to má vliv na stabilitu pískovce." K tomu je ještě třeba připočítat vliv mrazů a slunce, tedy ochlazování a zahřívání a také předchozí lidské činnosti.
