Jiří Matoušek vzpomíná na bratra Reného. Ukazuje pomlouvačný článek v komunistickém deníku Průboj.

Jiří Matoušek vzpomíná na bratra Reného. Ukazuje pomlouvačný článek v komunistickém deníku Průboj. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Chartista Matoušek se vzepřel totalitě. Glejt o tom dostal 24 let po smrti

  • 0
Někteří lidé libereckého chartistu René Matouška dodnes pomlouvají kvůli „nečítankovému“ způsobu života. Další dokonce znevažují jeho boj proti totalitnímu režimu. Nedávno udělalo ministerstvo obrany tečku za pochybami o Matouškových odvážných postojích v době vlády KSČ.

Více než 24 let po své tragické smrti obdržel René Matoušek in memoriam osvědčení, že „byl v době nesvobody účastníkem odboje a odporu proti komunismu“.

„O osvědčení požádal ministerstvo obrany před čtyřmi lety Reného syn Luděk Matoušek. Poskytl jsem mu tehdy všechny nezbytné dokumenty,“ říká Jiří Matoušek, který převzal pro svého zesnulého bratra od náměstkyně ministra obrany Aleny Netolické pamětní dekret a pamětní odznak.

„Luděk se nemohl slavnostního předání na ministerstvu obrany zúčastnit kvůli povinnostem v práci,“ vysvětluje Jiří Matoušek. „Osvědčení má pro naši rodinu velký význam. Snad už budou komunisté k Rendově osudu navždy mlčet a nechají ho v klidu spát.“

Jiří Matoušek připouští, že René nevedl vzorný osobní život. „Ale můžeme se divit? Kvůli odporu k režimu přišel o práci, o zdraví, o byt a rozpadlo se mu manželství,“ dodává. „Jeho žena nevydržela psychický nátlak Státní bezpečnosti.“

Matouška, který pracoval jako řidič tramvaje, v roce 1983 zatkli a odsoudili k 18 měsícům za autorství a rozšiřování letáků s politickým obsahem (kvalifikováno jako pobuřování), o rok později ještě ke 4 měsícům kvůli otevřenému dopisu Ústřední radě odborů odeslanému i do zahraničí (justicí vyhodnoceno jako poškozování zájmů republiky).

Ve vězení podepsal Chartu 77

Nenechal se ale zlomit. V žaláři na Borech podepsal Chartu 77. V létě 1989 rozšiřoval petici Několik vět a hrozilo mu další vězení. Charakterní soudce Stanislav Černý však Reného trestní stíhání zastavil.

Eduard Stehlík, plukovník generálního štábu a ředitel odboru pro válečné veterány na ministerstvu obrany, Luďku Matouškovi letos napsal: „Rád bych Vám tímto vyjádřil obdiv za odvahu Vašeho otce aktivně bránit hodnoty svobody a demokracii v období komunistické totalitní moci.“

Reného Matouška připomíná v Liberci od loňska na tramvajové zastávce „Rybníček“ nápis „René Matoušek a další liberečtí signatáři Charty 77“ s vysvětlujícím textem.

„Jsem rád, že René Matoušek získal osvědčení, ale pro mě osobně nebylo nezbytné,“ uvádí náměstek libereckého primátora Ivan Langr. „Při rozhovorech s dalšími chartisty jsem získal průkazná svědectví o Matouškově odboji proti komunistickému režimu.“

Jiří Gruntorád, signatář Charty 77 a pozdější zakladatel a ředitel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti, napsal: „René byl v Liberci jedním z nejaktivnějších signatářů Charty 77.“

Po listopadu se René Matoušek stal členem liberecké občanské prověrkové komise prošetřující nezákonnosti ve vězeňském a policejním aparátu. Zemřel v březnu 1992. Policie jeho smrt oběšením uzavřela jako sebevraždu, čemuž někteří pamětníci odmítají věřit.