Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zastupitelstvo Chrastavy na Liberecku odmítlo vydání lesa Polsku

  16:40aktualizováno  17:23
Zastupitelstvo Chrastavy na Liberecku jednomyslně zamítlo návrh státu vydat Polsku 52 hektarů, které leží v jejím katastru. Ministerstvo vnitra chce převodem lesa v Horním Vítkově vyřešit územní dluh České republiky vůči severním sousedům. To však zastupitelé Chrastavy rezolutně odmítli.

Zastupitelstvo obce kategoricky odmítlo úmysl státu vydat kus svého území Polsku. Starosta Chrastavy Michael Canov se chce také obrátit na čtyři nejvyšší ústavní činitele, tedy na prezidenta, předsedy obou parlamentních komor a premiéra.

„Plánuji, že usnesení zastupitelstva zašleme nejen na ministerstvo vnitra, ale i panu premiérovi, poslancům a senátorům z Libereckého kraje a hejtmanovi. Doufám, že tím celý absurdní nápad, jak z části Chrastavy udělat Polsko, skončí,“ uvedl.

Pokud stát od svých plánů neustoupí, je připraven podat žalobu pro rozvracení republiky. Starosta na jednání prohlásil: „Toto území patřilo českým zemím už od 11. století“. Chrastava by podle něj přišla o honitbu nebo potencionální ložiska cínové rudy. Lesem navíc procházejí účelové komunikace. „Vznikla by i nelogická výseč do území republiky,“ dodal Canov.

Obyvatelé osady Vítkov patřící pod Chrastavu návrh ministerstva vnitra vnímají negativně. „Nikdo s tím nesouhlasí,“ uvedl předseda osadního výboru Miroslav Balcar. Podle něj jsou tam prameniště potoků a les je důležitý i pro myslivce. „Je to jedno z nejlukrativnějších míst v naší honitbě,“ uvedl.

Ministerstvo se zatím nechce ke konkrétním pozemkům vyjadřovat a čeká na vyjádření obcí, kterých se plochy týkají. Chrastava ho má poslat do 18. prosince. Případné předání pozemků musí schválit vláda. V Libereckém kraji by se to mělo dotknout také katastrálního území Bulovky, Horní Řasnice a Heřmanic.

Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko

Starosta Canov se domnívá, že pokud Česká republika Polsku něco dluží, nechť to zaplatí. „A pokud to nejde kompenzovat finančně a musí zaplatit územím, tak ať to zaplatí územím, které bylo do roku 1958 součástí Polska, nikoli prastarým historickým územím Čech,“ dodal.

Polsko si nárokuje 368 hektarů České republiky. Ministerstvo vnitra mělo pozemky už dříve vytipované, kvůli církevním restitucím ale musí hledat nové. Jeden z vyhlédnutých pozemků je právě les u Chrastavy.

Podle Canova mínění ale ministerstvo vnitra nehájí české zájmy. V mezinárodních smlouvách z roku 1958 a poté i v roce 1992 je podle něj uvedeno, že podoba hranice je konečná a že česká a polská strana nemají vůči sobě žádné územní nároky. Odmítá tvrzení ministerstva, že se musí vycházet z následné dohody o územním vyrovnání, kterou podepsali v roce 1992 tehdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Krzysztof Skubiszewski. Podle Canova je ujednání neplatné, neboť nebylo dáno do sbírky zákonů. Navíc by podle něj hranici mohl změnit jen ústavní zákon.

Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918. K dohodě a podepsání mezistátní smlouvy došlo v roce 1958.

Tehdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice. Hranice se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně nebo naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven. České vlády se územní dluh snaží vyřešit přes 20 let.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sedmnáct zlatých investičních mincí s vyobrazením rakousko-uherského císaře...
Za zlatý poklad nalezený při sekání trávy dostala žena přes dvě stě tisíc

K tomu, abyste našli poklad z dávných časů, stačí někdy opravdu málo – třeba jít posekat trávu na zahradě. Tak, jako to udělala před dvěma lety Alena...  celý článek

V úterý oslavila paní Anna 103 let. A i když je to úctyhodný věk, ona si z něj...
Karel Gott zpíval sousedce pod oknem, vzpomínala stotříletá stařenka

Zažila elektrifikaci českých zemí, slyšela poprvé promluvit rozhlas i první gramofonovou desku, viděla vzducholodě v civilní dopravě, pamatuje objev penicilinu...  celý článek

Na libereckých sjezdovkách varují lyžaře před příliš rychlou jízdou zábrany i...
Řidiči čtyřkolky horské služby hrozí trest, za smrt lyžaře padlo obvinění

Policie na základě závěrů znalce o způsobu jízdy obvinila z usmrcení z nedbalosti řidiče čtyřkolky horské služby. Srážku se strojem, která se odehrála na konci...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.