Lázně v Chrastavě budou dál fungovat.

Lázně v Chrastavě budou dál fungovat. | foto: Dům pohody

Chrastavské termální lázně budou dál fungovat. Nabídnou i bahenní koupel

  • 0
Opravit vilu, zakrýt střechu a vyhloubit vrt. Noví majitelé zkrachovalých lázní v Chrastavě chtějí kdysi velkolepý projekt opět vzkřísit. Firma Elektra Praha, za níž stojí liberečtí podnikatelé Lukáš Plechatý a Josef Neuman, koupila lázně v dražbě na konci března letošního roku.

Podnikatelé za ně zaplatili třicet milionů korun, vyvolávací cenu tak navýšili jen o dvě stě tisíc. „Půjčili jsme si na to od banky,“ informoval Plechatý. Další peníze si vyžádají nezbytné investice do celého areálu i do jeho rozestavěných částí.

„Musíme zachránit rozestavěné budovy, hlavně střechu, aby tam nikdo nelezl a nezatékalo tam. Bude záležet na tom, z jakých zdrojů seženeme peníze, jestli z úvěru nebo pomocí investora,“ upozornil jednatel firmy.

A peníze sehrají roli i v tom, zda budou noví majitelé pokračovat v megalomanském projektu za dvě stě třicet milionů korun. Ten počítal například s výstavbou multifunkční sportovní haly a plaveckého bazénu. „Na to teď peníze připravené nemáme,“ upozornil Plechatý.

V nejbližší době je ale v plánu dokončení rekonstrukce Benešovy vily. Ta by pak měla poskytnout zázemí hostům, jejichž pobyt uhradí částečně i pojišťovny. „Budou tam pokoje a apartmány poslouží víceméně pro lékařské účely. Chceme tam zřídit bahenní lázně a masáže. Rekonstrukce vyjde maximálně na deset milionů korun,“ doplnil Plechatý.

Lázně jsou stále otevřené a pro veřejnost fungují. Jejich provoz je ale energeticky náročný. Ač se původně počítalo s hlubokým vrtem, z něhož by vyvěrala teplá voda, nakonec proudí nahoru z mělkého vrtu a na požadovanou teplotu se musí ohřívat.

Hlubinný vrt i čistička

„Chtěli bychom do budoucna právě na těchto energiích ušetřit a vyhloubit vrt. K tomu se musí postavit i čistička vody, ale to není až zase tak nákladná záležitost, navíc se nám investice v budoucnu vrátí,“ poznamenal podnikatel. „Lázně mají velký potenciál, takhle to funguje i ve světě. Je to ale specifický obor, do něhož je potřeba více zapojit lékaře a využít pojišťovny. To dosud nebylo,“ dodal.

Lázně mají krátkou, zato smutnou historii. Megalomanský projekt, na nějž přispěla 120 miliony korun Evropská unie odstartoval před pěti lety. Z plánů, které se podařilo opravdu uskutečnit, zbyl velký bazén, v němž se nachází skoro 130 metrů krychlových železité vody, bohaté na minerály. Ohřívá se až na 39 stupňů.

Původní investoři už nestihli vybudovat víceúčelovou arény, kde měl vzniknout vnitřní bazén pro děti a velký sál pro kulturní akce nebo konference, který se mohl kdykoli přeměnit na sportovní halu. Stihla se naopak rekonstrukce budovy Zámečku s restaurací a ubytováním.

Projekt vymyslela firma Dům pohody, jejímž majitelem byla společnost Jana Imlaufa Imstav. A ta poslala firmu do insolvence. O celý nápad se začala brzy zajímat také policie, která měla podezření, že došlo k machinacím s evropskými dotacemi.

Už v roce 2014 spustila rozsáhlé vyšetřování, v němž figuruje jedenáct obviněných. Ti měli poškodit zájmy Evropské unie, dopustit se dotačního podvodu a pletich kolem veřejných zakázek.

Věřitelům dluží lázně téměř 229 milionů korun. Největším je Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, která na výstavbu lázní poskytla dotaci. V konkurzu žádá přes 121 milionů. Část peněz chtěla získat i z dražby.

„Žádné peníze na účet zatím nedorazili. Část peněz na základě insolvenčního řízení by měla přijít zpět, počítáme do konce tohoto roku. Bude to ale jen zlomek pohledávky,“ sdělil Martin Škeřík z Regionální rady.