Bagry ničí pozůstatky areálu uranového dolu u Stráže pod Ralskem.

Bagry ničí pozůstatky areálu uranového dolu u Stráže pod Ralskem. | foto: Tomáš Lánský, 5plus2.cz

V Ralsku zametají po uranu. Bagry ničí poslední zbylý důl na kousky

  • 1
Oblast kolem Stráže pod Ralskem se mění k nepoznání. Už několik měsíců tu těžká stavební technika kousek po kousku ukrajuje zpustlý areál bývalého hlubinného uranového dolu Hamr I. Ještě letos z něj zmizí všechny budovy a areál se stane jen planinou.

„Bourá se objekt kotelny, uhelny a centrální dekontaminační stanice. Také velín a kompresorovna. Zbourané již jsou obslužné budovy, dílny a šatny. Poslední bude rozebrána v květnu těžební věž a šachetní budova. Zcela na závěr odstřelíme komín,“ popsal Ludvík Kašpar, náměstek pro výrobu a ekologii. Areál pak bude zarovnán zeminou.

Další tři roky pak bude Diamo, nástupce Československého uranového průmyslu, monitorovat obsah radionuklidů v půdě a vodě. Pokud se potvrdí jejich nízké hodnoty, půlka areálu se zalesní a půlka dá k dispozici obci Hamr na Jezeře, například pro potřeby parku nebo hřiště.

V areálu Hamr I. aktuálně pracuje padesátka dělníků, kteří mají na starost bourací práce. Kvůli nebezpečí kontaminace musí být na místě přítomen radiační pracovník.

Suť, která ze zbouraných budov zbyde, pak Diamo uloží na svém odkališti ve Stráži pod Ralskem. „Tam bude bezpečně ležet navěky, nebo dokud někdo nepřijde s technologií, jak materiál využít,“ upřesnil Kašpar.

Jezero velké 27 čtverečných kilometrů

Současně s bouráním dolu Hamr I. Diamo likviduje i pozůstatky po chemické těžbě uranu. Ta spočívala v pumpování kyseliny sírové pod zem, loužení uranové rudy a čerpání roztoků zpět na povrch.

Po této těžbě ale zůstalo v podzemí kyselinové jezero v rozloze 27 kilometrů čtverečných. Čerpání jedovatých roztoků ze země bude probíhat minimálně do roku 2037. Potvrdil to ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

„Zelená louka bude v Ralsku v roce 2042. Bude to stát obrovské peníze, v září minulého roku jsme na příští tři roky rekultivačních prací uvolnili 4,5 miliardy korun,“ sdělil ministr.

Finální částka, kterou si likvidace chemické těžby v Ralsku vyžádá, bude na konci činit kolem 50 miliard korun. V podzemí podle Mládka leží ještě 50 milionů tun kontaminovaných látek.

Ty je třeba vyčerpat, vyčistit a uložit na odkaliště.

Diamo dokáže ročně zpracovat maximálně 160 tisíc tun kontaminantů, s jejich klesající koncentrací navíc klesá i zpracovaný objem.

„Do roku 2017 dokážeme vytěžit půl milionu tun kontaminantů. Cílem je, aby koncentrace radionuklidů klesla z 50 gramů na litr na bezpečných a povolených 7 gramů na litr,“ upřesnil ředitel Státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík.

Uran se v Ralsku těžil v letech 1971 - 1993. Po ukončení provozu byla šachta v dole zasypána, konec provozu areálu tak spadá až do roku 1995. Za celé období se ze země vydobylo 10 tisíc tun uranu, který skončil výhradně v Sovětském svazu.