Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Deset let proudí do kraje miliardy z EU. Někdy ale na pochybné projekty

  12:42aktualizováno  12:42
Miliardy na cyklostezky nebo čističky, ale i větší byrokracie. Před deseti lety se vstupem do EU otevřel kanál, kterým už do Libereckého kraje přiteklo přes 18 miliard korun. Na veřejné, ale i obskurní a ryze soukromé projekty.
Deset let už proudí do kraje miliardy z fondů Evropské unie. Ilustrační snímek

Deset let už proudí do kraje miliardy z fondů Evropské unie. Ilustrační snímek | foto: AP

Výhrady některých obyvatel kraje vůči vstupu do Unie jsou znát i po deseti letech od vstupu. "Hlasoval jsem proti vstupu do EU a jsem pořád euroskeptik. Je sice fajn, že máme volný pohyb přes hranice, ale obrovsky narostla byrokratická šikana. A bude ještě hůř," míní majitel továrny Detoa, senátor a starosta Albrechtic Jaroslav Zeman.

Kam například šly peníze z EU

Terminál Chrastava: 19,8 milionů

Bazén Liberec: 179,4 milionů

Cyklostezka Varhany - III. etapa: 49,1 milionů

Modernizace operačních sálů Panochovy nemocnice Turnov: 25,4 milionů

Terminál dopravy Tanvald -Šumburk nad Desnou: 54,5 milionů

Naopak starosta příhraničního Hrádku nad Nisou Josef Horinka vidí ve vstupu do Unie jen přínos. "Bez Unie bychom nedokázali tak 80 procent věcí, které se ve městě povedly. Určitě by nebyla oprava náměstí za desítky milionů, nebylo by multifunkční centrum, ani rekonstrukce komunikace od hraničního přechodu do centra města," vypočítal.

Díky opravenému středu je podle něj Hrádek přitažlivější pro obyvatele města i jeho návštěvníky. "Nejde jen o velké projekty, těch menších, které pomohly třeba nákupu hasičské techniky, je celá řada," míní starosta Horinka.

I podle hejtmana kraje Martina Půty pomohla Evropská unie zlepšit kvalitu života v regionu. Díky EU se daří rychleji řešit problémy, které kraj trápí. "Faktem je, že bez finanční podpory z EU by investice kraj ze svého rozpočtu realizoval pomaleji, nebo dokonce vůbec ne," zmínil hejtman Půta.

Kraj vyčerpal přes osmnáct miliard

Podle dat hejtmanství už příjemci dotací z území Libereckého kraje vyčerpali z fondů EU zhruba 18,2 miliardy korun. "Z údajů ministerstva pro místní rozvoj je patrné, že projekty jsou schváleny v celkovém úhrnu přibližně 26,5 miliardy korun, ale některé z nich ještě nejsou dokončeny a čerpání dotace se u nich teprve uskuteční," dodal hejtman Půta.

Z nákladných projektů zmínil rekonstrukci ulice 5. května v Turnově s celkovými náklady 63 milionů. K nim řadí i zateplování budov příspěvkových organizací, především škol a sociálních zařízení. Například zateplení SOŠ a SOU Česká Lípa si vyžádala 53,8 milionů korun.

Jiné náročné projekty stále běží. Týká se to například toho, který má předcházet povodním a katastrofám. Vyjde na 47,9 milionů. Nebo projektu vybudování nového operačního střediska a vybavení výjezdových jednotek krajské záchranky za 46,7 milionů korun.

Evropské peníze a peníze daňových poplatníků ale v kraji plynuly i na zcela soukromé akce. Příkladem za všechny je podle Jiřího Fialy ze sdružení Naši politici, jež se zabývá kontroverzními případy čerpání evropských dotací, stavba relaxačního komplexu Hotel Antonie ve Frýdlantu.

Proč soukromý hotel a wellness?

Upozorňuje na to, že příjemcem dotace byla společnost vlastněná multimilionářem Jindřichem Řehákem, podezřelým v úplatkářské kauze Rath. Na stavbu šlo 80 milionů z EU.

"Je to příklad jednoho z vůbec nejdražších projektů podpořených z fondů EU, který směřoval na výstavbu soukromého luxusního hotelu a wellness," uvedl Jiří Fiala.

Ve stavbě nevidí žádný veřejný zájem a ptá se: "Proč má dostávat stamilionovou veřejnou podporu soukromý podnikatelský projekt? Jen pod pláštíkem takzvané podpory regionálního cestovního ruchu a zrovnoprávnění znevýhodněných skupin těžko zaměstnatelného obyvatelstva," dodal Fiala





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.