Ona to primárně nemusí být ani tak zvůle úředníka, jako spíš nové podmínky, na které úředník musí reagovat. V roce 1994, kdy byl zákon o silniční dopravě přijatý, se rozhodnutí o licenci de facto rovnalo rozhodnutí o fyzickém zřízení zastávek, což fakticky znamenalo toliko zapíchnout mikulášskou hůl do pangejtu na místě, které odsouhlasí policajt. Jenže od té doby se praxe poněkud posunula, takže rozhodnutím dopravního úřadu už nelze nahradit rozhodnutí silničního správního úřadu jakožto speciálního stavebního úřadu a v licenčním řízení se stanoví pouze zastavování linek v zastávkách, které fyzicky jsou zřízeny nezávisle na licenci, o čemž pochopitelně rozhoduje primárně vlastník komunikace. Ostatně dopravní úřad dnes musí schválenou licenci a jízdní řád zadat do databáze a přiřadit ke konkrétním evidovaným zastávkám, ne jako v roce 1995, kdy se tatáž zastávka jmenovala pro každého dopravce a pro každou linku jinak. A jakmile by pan Rychetský zastávku do databáze oficiálně zavedl, tak si zítra Jančura nebo ČSAD nebo BusLine zažádá, aby odtud vedly jejich dálkové linky do Prahy nebo do Hamburku a za chvilku bude z ulice před nádražím autobusové nádraží, zatímco z toho skutečného už nebude jezdit nikdo. Snad to České dráhy přiměje k tomu, aby si po celé republice vyřešily umístění a označení zastávek náhradní dopravy.
