Nekoncepčnost a neschopnost řešit věci selským rozumem provází toto kulturní centrum již od jeho počátků, tedy od okamžiku, kdy mělo zatím jen podobu plánů. V malé obci, která leží na rozhraní Liberce na dnes již staré, méně používané spojnici mezi Libercem a Jabloncem, kdosi usoudil, že chybí kulturní středisko. Debatu, zda Vratislavice vůbec něco takového potřebují, převálcovala lobistická snaha za každou cenu utratit investiční peníze. Toto téma nechci rozebírat. Kocourkovské rozhodování, za co se ty peníze vlastně utratí, je pouze důsledkem nejasné představy tehdejších radních. Tato ideová nejasnost je v rozporu s tím, jak striktně a nepružně se nakonec určilo využívání prostor (např. v restauraci číšník nesmí na stoly použít jiné ubrusy, než architektem doporučené, Atrium mělo být trvale nasvícené a výstavní prostor měl obsahovat několik dataprojektorů, na kterých poběží smyčka o historii výroby Porsche. Že to bude jenom polykat provozní peníze je tedy více než zřejmé. Podnikatel v kavárně měl svázané ruce i nohy, takže i kdyby věděl, jak přitáhnout lidi, nebyl by schopen svůj záměr zrealizovat díky desítkám požadavků, příkazů a omezením, které od místní radnice dostal. Vedoucí nebo ředitel kulturního centra měl za úkol dostat toto zařízení do plusových nebo alespoň neutrálních čísel. Když měl někdo odvahu říci, že to není v těchto podmínkách a za takovýchto okolností možné, vůbec se s ním radní nebavili. Navzdory tomu, co všechno jednotliví šéfové tohoto kulturního multifunkčního zařízení v podmínkách věčné nejednotnosti radních a chybějících peněz na akce dokázali, byli nakonec buď vyhozeni nebo odešli sami. Myslím, že v současné době je tam snad čtvrtý nebo pátý vedoucí a to od roku 2010.
