- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Volné finance určené na podporu sportu se přece musí dostat z kraje,samozřejmě přiměřeně, i k těm nejméně početným klubům a to bez ohledu na politicku příslušnost či osobní sympatie. A v tom jsem s paní Kocumovou zajedno.
Já teda neznám ani Půtu, ani Kocumovou, ale když to čtu, tak si Půta zbytečně kálí do vlastního hnízda. Je tisíckrát lepší vysvětlit, proč, jak, kdy a kolik rozdělo, než aby kohokoliv napadl trapnejma kecama, že něco překrucuje. tahle je to jen další rádoby politik.
Nemusel by to být ani tábor na Sibiři, pro Půtu bude bohatě stačit obyčejná cela v Minkovicích, až si půjde sednout za korupční kauzu, ve které je obviněn...
Skoda, ze tu autor (snad ne zamerne) nepise, ze material vychazi ze strategie, kterou zpracovala sama Bila stopa Kocumova.
Takze ted populisticky kritizuje neco, co vzeslo z jejiho pera coby odbornika.
Samozřejmě že to smrdí. Copak v kraji nejsou další úspěšné kluby jiných sportů? Biatlon, atletika.....
Ono to má víc rovin. Peníze jdou mládežnickým sdružením. Ty jsou většinou formálně oddělené od komerční profesionální "matky". Podpora mládežnického sportu je bohulibá, leč povětšinou dost asymetrická. Je pravda, že když mládežnické ogranizace "velkoklubů" mají značný přesah, oproti obecním malým klubům. Na druhou stranu mají násobně větší šanci, že odchovají budoucí "hvězdu", za kterou dostanou po přestupu do profi soutěže slušný bakšiš. Celý koncept financování spotru je především nekompetentní, jelikož obsahuje spoustu kvantifikačních podmínek, pro jejichž kvantifikační rozmezí neexistuje žádný racionální podklad. Zjednodušeně řečeno, je to pro pár vyvolených a podmínky jsou nastavené tak, aby tomu vyhovovaly.
Nezištná přihrávka bohatým kamarádům... Co mi to jen připomíná?