Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu
Zobrazit příspěvky: Doporučované
Čekáme na více doporučených příspěvků
Všechny podle vláken Všechny podle času

J27i41n73d93ř22i88c96h 87R12á42z64l 2341155751760

Slavná doba Liberce je dávná historie. Město utrpělo za komunistů tím, ze leželo ladem, údržba vázla, ovšem zase se tolik nepokazilo. Ovšem katastrofa nastala po revoluci. Klondike, který v Liberci propuknul poznamenal negativně tvář města navždy. Zlatokopové a developeři, kteří ve městě nežijí a je jim tedy ukradené tu řádili jak tajfun. Současné otřesně zprzněné centrum a celková ruina města je výsledkem.....

0/0
doporučit
23.3.2017 12:45

O93n12d12r84a 17S62e36v21e40r72a 3761645200114

Jj, a proto má Liberec největší náměstí na světě. Sahá od Dunaje až k Nise! ;-)

+5/0
doporučit
21.3.2017 17:08

J96i93ř70í 92E90r50b74e15n 1453474506387

Zajímavý příspěvek k poznání historie Liberce.

Nicméně, opravdu se Liberci přezdívalo "malá Praha"? Chápal bych to leda jako nacionální ekonomicko-politické hledisko, kdy měl být Liberec hlavním městem Sudetské župy coby protiváha Prahy. Ale barokní architektury je v Liberci poskrovnu, Liebiegův zámek nesnese srovnání s Hradčany a ani hromadná doprava nebyla zdaleka tak rozsáhlá... ;-)

To už by se to označení hodilo spíš do Ústí nad Labem, které bylo významným uzlem železniční i lodní dopravy, jeho tramvajová síť byla po Praze druhá největší v Československu a dominantní hrad Střekov má význam srovnatelný s Vyšehradem ;-)

0/−6
doporučit
21.3.2017 9:28

J75i98ř98í 66P79o80k11o80r11n94ý 1351653801819

Tak si o Liberci něco přečtěte. Třeba na wikipedii... Třeba toto...

Zlaté období nastalo pro Liberec v 18. století s rozvojem textilního průmyslu. Nejprve se původní cechovní výroby přerodila v manufakturní, kdy v Liberci pracovalo na 800 soukenických mistrů, 480 tovaryšů a víc než 1000 jejich pomocníků. Liberec se tak stal největším manufakturním městem Království českého a jeho důležitost ještě stoupla přeměnou manufaktur na textilní továrny. Na počátku 19. století ve městě vznikla řada reprezentativních budov odpovídajících jeho významu jakožto druhého největšího města Čech; 21. prosince 1850[3] Liberec získal postavení statutárního města, čímž se ze správního hlediska co do důležitosti zařadil v Čechách hned za Prahu. Toto období bylo zlatým věkem města, stavělo se mnoho honosných vil, moderních škol, do města byla roku 1859 zavedena železnice z Pardubic a Žitavy. V této době zde průmyslník Johann Liebieg založil továrnu Johann Liebieg & Comp. (pozdější Textilana). Ve městě byly 3 konzuláty, 50 textilních továren a 60 kovoprůmyslových podniků včetně automobilové továrny RAF. Na konci století byla také postavena nová liberecká radnice a divadlo. Liberec byl převážně německým městem se 7% českou menšinou. Prosperitu ukončila první světová válka.

+9/0
doporučit
21.3.2017 10:39

J90i29ř43í 31E45r33b86e85n 1153474926407

Ja nepopiram vyznam Reichenbergu.

Mne se jen nezdalo to tvrzeni, ze by se mu ve 30. letech prezdivalo "mala Praha" - toto prizvisko jsem o Liberci 30. let nikdy necetl.

Ostatne moje vyhrady ke stavebnimu a dopravnimu porovnani jste stejne nevyvratil. Liberec nema zadny hrad a tramvajovou sit mel snad jeste mensi nez polovicni Jablonec... ;-)

0/0
doporučit
21.3.2017 18:08

J23i35ř11í 87P65o63k44o77r85n36ý 1221723911949

Jen pro srovnání ze stejného zdroje něco o Ústí...

Třicetiletá válka, během níž se Ústí stalo sedmkrát obětí nejrůznějších tažení, přinesla městu velký úpadek. Ten byl také příčinou vleklé populační krize trvající déle než dvě staletí. V následujících letech zůstalo Ústí nad Labem po dlouhou dobu jen malým zemědělským střediskem s počtem obyvatel nepřesahujícím 2 000 a to až do roku 1830, kdy v důsledku bouřlivého průmyslového rozvoje začala populace neobvykle narůstat. V okolí obcí Chlumec, Přestanov, Stradov, Žandov a Telnice se udála v létě roku 1813 po Slavkovu druhá největší bitva napoleonských válek svedená na rakouském území. 29. a 30. srpna proběhla bitva u Přestanova a Chlumce, následovaná celou řadou místních potyček, které vyvrcholily 16. a 17. září téhož roku bitvou u Varvažova. Tyto události připomíná několik pomníků.

Ekonomický růst přinesl mnohé významné pozitivní změny. V období let 1800 až 1830 bylo po dlouhých desetiletích stagnace postaveno prvních dvacet domů, z nich větší část na Skřivánku, v místech známých jako Uhelný lom (Kohlbruch). Středověké a renesanční městské hradby, jimiž bylo Ústí nad Labem obehnáno, byly v průběhu čtyřicátých let 19. století zbořeny.

Dobové prameny z těchto let uvádějí, že obyvatelé Ústí se zabývají zemědělstvím, pěstováním vinné révy a okurek, obchodem a dopravou ovoce a uhlí po Labi. Z řemesel a průmyslu je v Ústí zastoupeno tkalcovství, soukenictví, jirchářství, výroba barev, papírny, prýmkařství a drobná domácká výroba, v okolí města je otevřeno na 60 hnědouhelných dolů.

Významnou roli hrál nebývalý rozmach lodní přepravy a lodního stavitelství. Vznikly tu dva přístavy a impulsem pro zahájení pravidelné říční plavby se v květnu roku 1841 stal příjezd parníku Bohemia pod velením britského kapitána J. Rustona. Práce na železnici Praha–Podmokly–Drážďany byly započaty na jaře 1845 a v roce 1851 byla trať dokončena.

0/0
doporučit
21.3.2017 11:09

J62i38ř10í 11P68o14k22o19r58n54ý 1711243111269

...dokončení...

V roce 1860 žilo ve městě 7 950 obyvatel, což je oproti roku 1840 plný čtyřnásobek. V roce 1880, navzdory válce i nezanedbatelným ztrátám způsobených opakovanými epidemiemi cholery, tyfu a černých neštovic, dosahuje zdejší populace již počtu 16 524 osob. V kritickém roce 1873, kdy vrcholila vlna cholery, zemřel ve městě každý patnáctý člověk. V letech epidemií převyšoval počet úmrtí počty narozených, současně ale vždy stouplo přistěhovalectví. V roce 1867 vznikl nový pivovar, v němž se dnes vyrábí pivo pod značkou Zlatopramen. První most přes Labe, určený pro dopravu silniční i železniční byl zkonstruován roku 1872, město tím získalo spojení na plánovanou Berlínsko-Bagdádskou železnici a další důležitá místa. Sedm let po dokončení železnice na Prahu byl zahájen provoz na trati do Teplic prodloužené v roce 1870 až do Chomutova. Výhodná železniční i lodní dopravní spojení a snadno dosažitelné zdroje energie v podobě mocných nalezišť hnědého uhlí v těsné blízkosti města, přispěly k jeho rozsáhlé industrializaci. Koncem 19. století předčil ústecký labský přístav objemem přepravovaného zboží dokonce i Terst, do té doby největší v Rakousko-Uhersku a stal se tak nejvýznačnějším přístavem celého mocnářství.

Podle sčítání lidu, provedeného v roce 1910, dosáhla zdejší populace, oproti počátku 19. století, kdy zde žilo jen okolo 2 tisíc obyvatel, počtu téměř 40 tisíc, čímž se po Praze, Plzni, Českých Budějovicích a Liberci přiřadilo k největším městům v Čechách. Ústí nad Labem ale tehdy tvořily jen tři osady: Klíše, Krásné Březno a vlastní město.[3] Její aglomerace nicméně zahrnovala i Bukov, Předlice a Střekov, přičemž v ní k roku 1930 žilo celkem 63 tisíc obyvatel.[

+1/0
doporučit
21.3.2017 11:10

V51á88c93l60a73v 48J66í75r78a 5222397702315

Město Ústí nad Labem Vám za tento poněkud svérázný názor děkuje a slibuje, že Erbenovu Vyhlídku čnící nad městem označí za zbudovanou na Vaši počest za propagaci mesta☺

+4/0
doporučit
21.3.2017 12:41

J12i94ř63í 17E69r38b49e69n 1573854146787

Mesto Usti nad Labem ovsem samo sebe prezdiva "mala Pariz na Labi" ��

0/0
doporučit
21.3.2017 18:01

V87á28c14l75a56v 26J51í61r27a 5362967422605

Tak to se tam asi vedl konkurenční boj. Dlouho, hned těsně vedle, se mnoho let dál také číst nápis "Dolní Zálezly-Malá Paříž"☺Nechci Vám brát hezký vztah k tomuto městu. Sám jsem měl asi smůlu a setkával se tam víc s jakousi arogantní nabubřelosti

+1/0
doporučit
21.3.2017 20:00

J98i53ř37í 86E59r86b71e97n 1823194246947

Usti mam rad. I pres to nesmyslne bourani za socialismu a nesmyslnou supernovou "trznici" u kostela...

0/0
doporučit
21.3.2017 18:10







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.