„Neexistuje žádná jiná stejná tak vzácná památka, k níž by se navíc ještě dochovaly zápisky někoho, kdo tam žil,“ říká Vladimíra Jakouběová, ředitelka turnovského Muzea Českého ráje, které o Dlaskův statek pečuje.
Josef Dlask, muž ze slavného selského rodu v Dolánkách, si vedl v první polovině 19. století kroniku o všem, co se přihodilo na statku i v blízkém a širokém okolí, jakož i ve světě.
Narodil se v roce 1782 a zemřel o 71 let později. Nedávno vyšla kniha Zápisky Josefa Dlaska - Měl jsem nestálé štěstí. Uspořádala je historička a archivářka turnovského muzea Alžběta Kulíšková.
Dlask se rodové kronice věnoval od začátku 19. století až do své smrti - tedy zhruba padesát let. Vrací se do doby, kdy jeho předek Václav Dlask přestěhoval v roce 1716 zemědělskou usedlost i se stodolou na bezpečnější místo, dál od Jizery. „Dole voda tuze škodila a ledy i hnůj pobraly,“ upozorňuje Josef Dlask ve svých zápiscích.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  |
Při přesunu stavení od Jizery na dnešní místo použila Dlaskova rodina mnoho trámů na vybudování současné stodoly a hospodářských stavení ve své nové usedlosti.
Václav Dlask přemístil před 300 lety statek opravdu na dobré místo. Neuškodily mu ani dvě nejničivější povodně na Jizeře v uplynulých čtyřiceti letech - letní v roce 1978 a zimní v roce 2000. „Jenom jednou se pamatuji na vodu ve sklepě Dlaskova statku,“ prozrazuje Jakouběová.
Co ale statku neprospělo, byl komunistický převrat v roce 1948. Klenot lidového stavitelství připadl Jednotnému zemědělskému družstvu Všeň, což vedlo k jeho devastaci.
V roce 1966 však Dlaskův statek našel na nátlak památkářů nového správce - turnovské muzeum, čímž odstartovala dlouhá cesta k jeho záchraně. „V roce 1967 se pro návštěvníky otevřela první světnice,“ připomíná Jakouběová. „Před třiceti lety pak skončila velká rekonstrukce statku a od té doby je přístupný celý.“
V současné době navštíví ročně Dlaskův statek okolo 20 tisíc lidí. Například letos na Velikonoce, kdy se krásně vydařilo počasí, tam dorazilo dva a půl tisíce návštěvníků.
Ale Dlaskův statek žil čilým ruchem také v dávné minulosti. Na posvícení přijížděla k Dlaskům v bryčce hrabata Des Foursové z nedalekého zámku Hrubý Rohozec.
Sám Josef Dlask navíc vedl v Dolánkách početná procesí, což dokonce rozzlobilo ukřivděného místního faráře „Josef Dlask byl velmi pobožný člověk,“ uvádí Kulíšková. „Neznamená to ale, že by se čtenáři jeho zápisků nudili.“
Dlaska zajímalo počasí v Českém ráji i v Evropě
Písmák z Dolánek poskytoval v rodové kronice hodně místa počasí, jež hrálo v zemědělském hospodaření odjakživa stěžejní roli. Nezmiňoval se ale pouze o suchu, povodních, ale třeba také o přemnožení hlemýžďů. Zajímalo ho počasí v Evropě, z kalendáře z roku 1827 popsal jeho průběh velmi podrobně - včetně výbuchů sopek Etny nebo Vesuvu.
Ještě nedlouho před svou smrtí zachytil Dlask ve svých pamětech pokus o vraždu císaře Františka Josefa. „Čerpal nejen z vyprávění krajánků, potulných písničkářů nebo obchodních cestujících,“ dodává Jakouběová.
Mezi Dlaskovy zdroje patřily také noviny. Liboval si, že jeden den se něco stane ve Vídni a už druhý den o tom vědí lidé v Turnově.“
Narozeniny oslaví Dlaskův statek novou stálou výstavou
Muzeum Českého ráje oslaví 300. narozeniny statku novou stálou výstavou, věnovanou právě životu a době Josefa Dlaska. Návštěvníky uvede do časů, kdy sedlák se svou rodinou i s čeledíny a děvečkami trávil ve své usedlosti sváteční i všední dny.
Podnět k nové expozici „Já, Josef Dlask, návrat hospodáře“ dala Alžběta Kulíšková, editorka Dlaskových zápisků. Tvář nové stálé výstavě vtiskla Jakouběová.
„V expozici bude kromě jiného 38 nových figurín v dobových kostýmech. Vznikly v dílně našeho muzea,“ konstatuje Jakouběová. „Konzervátor Tomáš Štefánek je odvodil z dobových podobizen. V případě Josefa Dlaska a jeho manželky mu pomohly fotografie jejich potomků. Jejich vlastní podobizny totiž neexistují.“
Novou stálou výstavu nabídne muzeum veřejnosti poprvé v sobotu 23. dubna. Dům i hospodářská stavení ožijí scénami, vycházejícími ze zápisků Josefa Dlaska.
Do společenského dění v Dolánkách před přibližně dvěma sty lety uvede návštěvníky folklorní soubor Furiant. „Poprvé v historii se Dlaskův statek představí v podobě, jež vznikla na základě skutečných událostí, které se tam odehrávaly,“ shrnuje Jakouběová.
