Svědčí to o zlepšujícím se životním prostředí, ale také o tom, že si sokoli zvykají na lidi a nevadí jim turistické hemžení ve skalách pod nimi.
„Dosud jsme o šestém páru tušili, ale teď ho máme potvrzený. Letos jsme věnovali mapování hnízd velkou pozornost. V Suchých skalách má tamní pár dokonce čtyři mláďata, což je opravdu hodně. Sokoli mívají většinou dvě až tři,“ přiblížil vedoucí správy CHKO Český ráj Jakub Čejka.
Ochránci přírody nyní dokončili kroužkování mláďat. Jsou stará zhruba tři týdny, což je pro kroužkování ideální věk. U starších mláďat by hrozilo, že vyskočí z hnízda. Každé mládě má pařát ozdobený hned dvěma kroužky.
Jedná se o ornitologický kroužek Národního muzea Praha a odečítací kroužek s barevným kódem a vygravírovanými písmeny pro identifikaci ptáka. Dají se odečíst na velkou vzdálenost pomocí dalekohledu nebo fotografie.
Dostat se kvůli kroužkování k některým hnízdům znamená podstoupit náročný horolezecký výstup. CHKO pro to najímá horolezce, kteří zafixují lano, aby se k hnízdu dostali strážci. Případně horolezci snesou mláďata dolů.
Na některé skály horolezci nesmí
„Ptáci se orientují hlavně zrakem, nehrozí proto, že by se kvůli lidskému pachu už rodiče k mláďatům nevrátili. Mají silné pouto k mláďatům a hnízdu,“ uvedl Jakub Čejka.
Kvůli hnízdění platí v Českém ráji až do osamostatnění mláďat omezení. Uzavřena je například část Suchých skal nebo masivu Maják. Další hnízda jsou v místě, kde není horolezecký provoz intenzivní.
„Spíš se snažíme okolí neomezovat, pokud to není bezpodmínečně nutné. Zatím se nám zdá, že ta opatření stačí,“ řekl Jakub Čejka.
Sokoli se do kraje vracejí ze západní Evropy přibližně od přelomu tisíciletí, kdy postupně osidlují historická hnízdiště. Ve skalních oblastech Českého ráje jsou první hnízda zdokumentována z roku 2001, první úspěšné hnízdění s vyvedením mláďat z roku 2005.
Tehdejší páry přiletěly patrně z oblasti Hřenska nebo ze Saského Švýcarska. „Sokolům se daří díky lepšímu stavu životního prostředí. Ubylo chemizace, především insekticidu DDT. Způsoboval, že vajíčka měla tenkou skořápku a sokoli vejce rozsedli. Byla to jedna z příčin, proč sokolů v šedesátých a sedmdesátých letech tak ubylo,“ zmínil Jakub Čejka.
Ptáci si pomalu zvykají na lidi
Dalším důvodem, proč se sokolům v Českém ráji tak daří, je ochrana hnízd před zloději. A fakt, že si ptáci postupně zvykli na lidi. Podle šéfa CHKO Český ráj hnízdí i nad frekventovanými stezkami nebo v blízkosti horolezeckých cest.
„I když tam rušení je, páry sokolů si na to zvykly a dokáží tam fungovat. Třeba na Suchých skalách se leze na sousedních věžích, které jsou dvacet metrů od hnízda. Ptáci to tolerují. Stejně jako to, když je hnízdo nad cestou. Vadí jim jen, pokud se lidé dostávají nad hnízdo,“ přiblížil Jakub Čejka.
V Česku žije pouze několik desítek sokolů. S Českým rájem se mohou jejich počtem měřit především Labské pískovce.
Dravci hnízdí buď v opuštěných krkavčích hnízdech, ve skalních dutinách s pískem nebo na skalních římsách s vřesem a borůvčím. V Českém ráji chyběli čtyřicet let. Největšími nepřáteli sokolů jsou kuny nebo výři. Mohou zahubit i dospělé ptáky, zejména v noci, kdy sedí na vajíčkách.
Sokoli loví drobné ptáky, jako jsou skřivani, drozdi nebo kvíčaly. Troufnou si i na holuby.
