Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odpůrci sochy Rüdigera podle primátora zneužili jméno válečného hrdiny

  9:58aktualizováno  9:58
Boj o navrácení sochy rytíře Rüdigera do Jablonce nad Nisou se vyostřuje. V kdysi sudetském Jablonci, který letos slaví 150. výročí povýšení na město, se jedná o záměru na Horní náměstí umístit kopii uměleckého díla, jež zde stálo až do konce války. Rozepře příznivců a odpůrců tohoto plánu nabírají na síle.

Socha rytíře, který byl součástí Metznerovy kašny v Jablonci, vznikla v roce 1904. | foto: repro město Jablonec

Metznerova kašna

Socha rytíře, který byl součástí Metznerovy kašny, vznikla v roce 1904. Celé dílo mělo původně stát ve Vídni před Votivním kostelem, k tomu však nedošlo.

Ve dvacátých letech minulého století získal uměnímilovný jablonecký starosta Karl R. Fischer toto umělecké dílo evropského významu pro Jablonec, kam nedokončená socha přicestovala v roce 1923, tedy už po sochařově smrti. Na konci 20. let se řešila podoba centra města. Byla vypsána soutěž na novou radnici a také na vzhled Živnostenského, dnes Horního náměstí s kostelem navrženým rodákem, architektem Josefem Zasche. Byl to právě on, kdo navrhl urbanistické spojení kostela a Metznerovy kašny.Kašna se sochou vznikala podle plánů uložených v pozůstalosti sochařovy rodiny a slavnostně odhalena byla v roce 1930.

V červnu 1945 se rytíř stal obětí protiněmeckých nálad, socha byla stržena a ocitla se v městském stavebním dvoře, posléze v depozitáři Národní galerie, odkud v roce 1970 spolu s rozebranou kašnou putovala do německého Neugablonz, kde v parku před kostelem Nejsvětějšího srdce Páně, stojí dodnes.

Primátor Jablonce Petr Beitl se ostře ohradil proti výroku Františka Radkoviče, předsedy jablonecké pobočky Českého svazu bojovníků za svobodu.

Radkovič totiž protestuje proti umístění repliky kašny se sochou německého rytíře Rüdigera na Horní náměstí. Uvedl dokonce, že pokud se socha ve městě vztyčí, jeho kolega, válečný hrdina a čestný občan Jablonce, Zdeněk Neruda se svého titulu vzdá.

Podle primátora ovšem Radkovič Nerudu zneužil. Bývalý navigátor RAF podle Beitla nic takového neřekl. „Jako primátor Jablonce cítím povinnost postavit se proti zneužití jména čestného občana našeho města. S panem Nerudou jsme o celé věci opakovaně dvakrát hovořili, a v tomto smyslu se rozhodně nevyjádřil,“ uvedl Beitl.

Jak již iDNES.cz informoval, Radkovič řekl, že Rüdiger uráží nejen válečné veterány, ale i obyvatele Jablonce, kteří byli perzekuováni v dobách německé okupace.

„Pokud se toto nemravné dílo a symbol němectví na náměstí vrátí, plukovník Neruda je jako vlastenec připraven vzdát se tohoto čestného titulu,“ sdělil Radkovič.

Primátor: Klesli jsme na úroveň pavlače

Podle Beitla se zprvu odborná polemika o možnosti vrátit na Horní náměstí dílo evropsky významného sochaře Franze Metznera posunula do roviny pavlačových řečí, účelových dezinterpretací a politikaření. „Nejkřiklavějším případem je právě vyjádření pana Radkoviče,“ dodal Beitl.

Socha s kašnou od jabloneckého rodáka architekta Josefa Zascheho, která na náměstí stála od roku 1930 do roku 1945, rozdělila město na dva tábory.

Její odpůrci například tvrdí, že socha je symbolem německé nadvlády nad Čechy v dobách krátce před a během druhé světové války, anebo že je urážkou všech místních obětí nacistického režimu.

Proti Rüdigerovy běží dvě petice, jedna iniciována svazem bojovníků, druhá pak několika členy místní komise městské památkové péče. „Chceme tu stavět kontroverzní dílo, jež symbolizuje německou nadvládu nad touto částí českého pohraničí, a při tom ve městě chybí pomník vyhnaným Čechům, demokraticky smýšlejícím Němcům a zavražděným Židům. Jablonec by měl spíše obnovit nacisty vypálenou synagogu po vzoru sousedního Liberce,“ uvedl Radkovič.

Také podle spoluautorky petice, bývalé ředitelky jabloneckého Muzea skla a bižuterie Jaroslavy Slabé, dílo původně určené pro Vídeň do Jablonce nepatří. Navíc podle ní může mezi pamětníky 2. světové války vyvolat velké pohoršení.

„Během let 1938 až 1945 kašna se sochou podle fotografií a vzpomínek pamětníků sloužila jako místo setkávání nacionalisticky smýšlejících Němců, kteří zde hajlovali pod prapory s hákovými kříži,“ řekla Slabá.

Další člen petičního výboru, zastupitel za Změnu pro Jablonec Vladimír Opatrný se domnívá, že se Rüdiger může stát poutním místem neonacistů.

Socha zneužitá nacisty

Fotogalerie

Bývalému radnímu a zastupiteli Petru Loudovi jde prý z těchto řečí 71 let po válce mráz po zádech.

„Nechápu, komu může vadit, že by se do původní historické podoby mělo obnovit okolí kostela na Horním náměstí. Je to dominanta, které bychom si měli vážit. Proč někomu vadí umělecké dílo sochaře, který patřil k vídeňské secesi a stál po boku takových velikánů světového umění jako jsou Gustav Klimt nebo Egon Schiele,“ ptá se Louda. Podle něj byla socha rytíře pouze zneužita nacistickou propagandou.

Pro návrat je také třeba Jiří Dostál, akademický sochař, emeritní ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy v Jablonci. „Obnovení kašny bude důstojným a odpovídajícím činem k tak významnému výročí města. Ponese v sobě úctu k předcházejícím generacím a do širokého prostoru naznačí význam Jablonce v minulosti i náš pevný záměr navázat a chuť pokračovat,“ napsal Dostál v radničním zpravodaji.

Dostál dále píše:„Pevně věřím, že se shodneme na skutečnosti, která je patrná na každém kroku městem: převážně němečtí občané Jablonce po mnoho generací budovali svoje město, vytyčili zásadní tvary a směry ulic, otevřeli žulové lomy, kde lámali kámen na základy budov pro bydlení a nejrůznější činnosti, rozvinuli jablonecký specifický průmysl včetně obchodu s ním do nesmírné prosperity, položili dopravní tramvajový systém včetně vlakových nádraží, založili školu pro podporu bižuterního průmyslu a školu pro obchod, otevřeli divadlo, vystavěli přehradu a na okolní kopce vztyčili rozhledny, aby se na své město mohli dívat a aby viděli i dál, a založili a naplnili hřbitovy. Postavili duchovní monumentální stavby – kostely, a před jeden na nejvýraznější vyvýšenině do urbanistického rámce instalovali kašnu, perlu sochařského a architektonického úsilí.“

Rytíř nyní stojí v Neugablonz

Autor kontroverzního díla Franz Metzner se narodil v roce 1870 ve Všerubech u Plzně v chudé rodině. Vyučil se kameníkem a samostudiem si doplňoval sochařské vzdělání. Stal se profesorem vídeňské uměleckoprůmyslové školy a uznávaným sochařem.

Spolupracoval s významnými architekty, například i s Josipem Plečnikem, architektem Pražského hradu v době prezidenta T. G. Masaryka. A také s Jablonečanem Josefem Zasche. Výsledkem jejich spolupráce je třeba ceněný palác Vídeňské bankovní jednoty Na Příkopech, za nějž získal Josef Zasche cenu za nejlepší stavbu Rakousko-Uherska 1900–1910. Právě Jablonečan Zasche navrhl urbanistické spojení kostela a Metznerovy kašny.

Kašna s rytířem stála na Horním náměstí od roku 1930 do roku 1945. Na konci 2. světové války byl Rüdiger, rytíř z báje o Nibelunzích, jako symbol nenáviděného Německa stržen.

Dnes socha stojí v německém Neugablonz.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Provozovatelé druhého největšího větrného parku v zemi doufají, že už v říjnu...
Druhý největší větrný park se už tyčí u hranic, stavbu zpomalily bouřky

Obzor směrem k polským hranicím se proměnil. Nad Václavicemi už stojí všech třináct nových věží větrné elektrárny. Skončila hrubá stavba druhého největšího...  celý článek

Sedmnáct zlatých investičních mincí s vyobrazením rakousko-uherského císaře...
Za zlatý poklad nalezený při sekání trávy dostala žena přes dvě stě tisíc

K tomu, abyste našli poklad z dávných časů, stačí někdy opravdu málo – třeba jít posekat trávu na zahradě. Tak, jako to udělala před dvěma lety Alena...  celý článek

Novoborský bar Pivní pomoc, kde se takzvaný mačetový útok v srpnu 2011 odehrál.
Šest let od mačetového útoku. Byl to křest ohněm, vzpomíná starosta

Před šesti lety se v baru v Novém Boru odehrál takzvaný mačetový útok. Událost se stala roznětkou rasových nepokojů na severu Čech a několika protiromských...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.