"Celkem půjde o více než tři čtvrtě milionu kusů buku, smrku, jedle, javoru, jeřábu, jilmu a dalších druhů dřevin. Součástí projektů není jenom výsadba nových stromků, ale také další péče o ně, jako ožínání, ochrana proti zvěři, prořezávky a další," vypočítal Svatopluk Sýkora, generální ředitel Lesů ČR. Lesníci se při vysazování zaměří hlavně na to, aby vedle sebe rostly proměnlivé druhy stromů různého stáří.
Oněch 30 kilometrů čtverečních je přitom jen zlomek rozlohy lesní půdy CHKO Jizerské hory. Ta se rozprostírá na 274 kilometrech čtverečních. Doba, kdy v celých Jizerkách porostou původní dřeviny, nastane spíše až za desítky let.
"Sázení ostatních dřevin než smrků se výrazně navyšuje. Přestože to je řádový posun proti stavu před dvaceti lety, tak to pořád podle našeho názoru nestačí, mělo by to být rychlejší," upozornil Jiří Hušek, šéf Správy CHKO Jizerské hory.
Lesy uvádějí, že plochu, kde rostly takzvané náhradní dřeviny, tedy převážně smrky, se už podařilo snížit přibližně na polovinu. Místo nepůvodních dřevin lesníci vysazují ty, které vypěstují ze semen sebraných v Jizerských horách.
Do sázení dávali vlastní peníze, ročně v Jizerských a Krušných horách 80 až 100 milionů. Ty stačí na obnovu lesa v rozsahu 600 až 700 hektarů. V posledních letech jim výrazně pomáhá i Evropská unie, sázení se zrychluje.
Jizerky se vzpamatovaly, říká pamětník
"Díky projektům se počítá s nárůstem rozsahu zalesnění v Jizerských a Krušných horách na zhruba 800 hektarů ročně. Jizerské a Krušné hory postupně přibližují podobě, kterou měly ještě v první polovině minulého století," doplnil Sýkora.
Přestože ještě původní listnáče v Jizerkách nedominují, za dvacet let už lidé změny vidí. "Živě si pamatuju, jak stromy zničené zplodinami, hlavně na návětrné straně, vypadaly. To, jak se Jizerky dokázaly vzpamatovat a obnovit, je pro mě malý zázrak. Ještě před dvanácti lety byl kopec Jizera místem hrůzy, dnes tam skoro člověk nenajde zničený strom. Příroda se nadechla," myslí si pětasedmdesátiletý pamětník Jan Rezler z Jablonecka.
Podle Huška postupuje obnova původních dřevin pomalu také proto, že se lesníci drží striktně lesního zákona, který ukládá vysazování minimálních počtů zpevňujících dřevin.
Zároveň si uvědomuje, že vysazování listnatých stromů je mnohem dražší. Lesníci jich musí vysadit na hektar více. Pokud je neochrání před zvěří, ta je zničí. A myslivecká lobby, díky které se daří držet vysoké stavy zvěře, je silná.
