Drátěný cyklista na vysokém kole je největším dílem Ladislava Šlechty. Měří tři čtvrtě metru. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Šampionát měl i drátěnou letku. Upletl ji bývalý šéf harrachovské pily

  • 0
Více než stovka letců na lyžích, kteří vypadají úplně jinak než Stoch, Kasai nebo Koudelka, rámovala mistrovství světa v Harrachově. Z mamutího můstku na Čertově hoře se ale nikdy nespustí. Jsou totiž celí drátění.

Letce velké jako dlaň spletl z půlmilimetrové kovové nitě harrachovský dráteník Ladislav Šlechta. "Na konci minulého roku jsem donesl naší starostce jednoho letce jako dárek," říká Šlechta.

"Poprosila mě, jestli bych pro město neudělal alespoň třicet dalších jako suvenýry k mistrovství světa."

Šlechtův letec byl ale v provedení 3D, což znamená trojrozměrný dutý. "Strávil jsem na něm dvacet hodin," prozrazuje Šlechta. "Desítky trojrozměrných letců bych do začátku mistrovství světa udělat nestihl. Tak jsem se pustil do jednodušších plochých lyžařů."

Šlechta nakonec upletl drátěnou letku složenou z černých, stříbrných a bronzových borců. "Drátěné letce na lyžích jsem dělal už dříve," konstatuje. "Dostali se do Norska nebo do Rakouska, kde stejně jako v Harrachově stojí mamutí můstek. Chlapi od nás je tam vezli jako dárky."

Harrachovská radnice využívá letce jako dárky

Rovněž harrachovská radnice využívá Šlechtovy letce jako prezenty. "Letos jsme je měli i jako ceny v soutěži při Vítání Krakonoše," přikyvuje starostka Eva Zbrojová.

Vystudovaný lesník a dlouholetý vedoucí na harrachovské pile Šlechta prošel drátenickým kurzem v roce 2001. Nemohl už dělat doma na soustruhu se dřevem, trápila ho alergie na prach. "Z drátů flekatý nejsem," říká s úsměvem.

Od hájovny na Novém Světě, kde bydlí, vidí Šlechta přímo na harrachovský mamutí můstek. Nesplétá však z drátů pouze letce a skokany. Vyrábí rovněž běžce na lyžích, sjezdaře a snowboardisty.

"Na výstavu Dráteníkův rok v Novém Městě na Moravě jsem vytvořil biatlonistu," poznamenává Šlechta. Jeden jeho syn na lyžích skákal, druhý stále závodí ve Světové sérii dálkových běhů.

Drátěný Šeberle i Špotáková

"Druhý syn se zná s Romanem Šebrlem, tak jsem pro něj udrátoval desetibojaře. Udělal jsem i oštěpařku Barboru Špotákovou," vykládá Šlechta.

Největším sportovcem, ale i výtvorem, jaký má Šlechta na kontě, je cyklista na vysokém historickém kole. Měří tři čtvrtě metru. "Pracoval jsem na něm měsíce," říká dráteník.

Cení si také černého drátěného lva, českého státního znaku. "Spotřeboval jsem na něj přes padesát metrů drátu," vzpomíná Šlechta.

Lev má z drátu i chlupy a hřívu. Harrachovský řemeslník vyrábí i drátěné betlémy a jeden z nich se ocitl až v Holandsku. Před Velikonocemi odrátkovává vyfouklá slepičí vejce a mění je třeba na beránky.

Díla dráteníka jsou v Žilině i Bratislavě

Čtyřiašedesátiletý Šlechta vystavuje s dalšími sedmi kolegy z cechu dráteníků po celém Česku. Jeho díla viděli lidé rovněž v Žilině a v Bratislavě. Svou práci jezdí předvádět na řemeslnické trhy. Loni byl mimo jiné v Turnově.

Pro národní park drátuje prestižní ceny, sošky původního Krakonoše - Rübezahla. Má podobu postavy s parožím, zachycenou v roce 1561 na Helwigově mapě Slezska. Každý rok je dostávají výjimečné osobnosti z Krkonoš.

Šlechtovy suvenýry ozdobily mistrovství světa v letech už v roce 1983. S kamarádem Petrem Kadlečkem měli v Harrachově prodejní stánek. Šlechta v něm nabízel sovy drhané ze sisalového vlákna a výrobky z kůže a dřeva.

"Byli jsme tenkrát něco jako průkopníci soukromého podnikání," říká harrachovský kutil.