Aby radnice nepřišla o třímilionovou dotaci, musela vyjít vstříc ochráncům přírody, které trvali na mnohem větším kácení.
Původní projekt, vytvořený architektkou libereckého SIALu Kateřinou Tomanovou, počítal s vykácením 91 stromů a keřů. K zemi měla jít i nevzhledná alej kulovitých javorů, vedoucí ke kostelíku nebo skupina přerostlých smrků.
Některým městským zastupitelům připadalo kácení zbytečně velké. Ve speciálně zřízené komisi prosazovali změnu projektu. Agentura ochrany přírody a krajiny ji však odmítla jako neodůvodněnou.
Zastupitelé chodili od stromu ke stromu
„Komise chtěla, aby se kácelo míň. Chopili se toho ale nešťastně, chodili od stromu ke stromu a hlasovali, který pokácet a který ne,“ řekl českolipský místostarosta Tomáš Vlček (SLK), jeden z členů komise.
„Jeden zastupitel se třeba podíval na strom a řekl: Tenhle ne! Docela tedy chápu, že ekologové náš návrh nebrali v potaz,“ dodal místostarosta. Svoji účast v komisi vnímá jako ztrátu času.
„To, že odborníci nakonec návrh města odmítli, považuje za výhru rozumu. „Bylo to stejné, jako bychom chtěli radit primářovi, jak má operovat,“ upozornil Vlček.
Původní projekt počítá nejen s vykácením 91 dřevin, ale i s výsadbou celkem 85 nových stromů, jako jsou jabloně, habry, tisy a třešně.
Kromě toho se má v parku vysadit až 900 kusů kvetoucích i nekvetoucích keřů, které dnes v parku chybí.
Park už vlastně přestal být parkem
Zástupce vedoucího krajské správy CHKO Jizerské hory Šárka Mazánková potvrzuje, že návrhy městské komise byly spíš komické, než odborné.
„Chtěli třeba jednu řadu aleje vykácet, vysadit javory nové a druhou řadu nechat stát,“ vysvětlila Mazánková. „Mladé stromky by pak byly stíněné těmi vzrostlými a byly by pak vytáhlé a nevzhledné, jak by se snažily růst za světlem.“
Park se podle ní od 80. let minulého století vůbec nezměnil, ačkoliv řada stromů v něm byla přeschlá, nakloněná nebo clonila jiným. „Esteticky už neodpovídaly pojmu park, jak ho chápeme,“ dodala.
Město nakonec ekologům ustoupilo. Jejich souhlas byl nezbytný k získání třímilionové dotace z Evropského fondu regionálního rozvoje a Státního fondu životního prostředí.
Přerostlé stromy jsou jako příliš dlouhé vlasy
Výhra ochránců přírody potěšila původní autorku projektu Kateřinu Tomanovou, která je zastánkyní větších zásahů do parku.
„Jak už to bývá, každý se zděsí, když se má kácet. Těch opravdu velkých stromů je tam ale jen dvacet dva, zbytek jsou stromky třeba o průměru deset centimetrů,“ upozorňuje Tomanová.
„Park není les a má plnit spíše okrasnou a relaxační úlohu. Pěstební úkony jsou zde nezbytné,“ prohlásila architektka. „S přerostlými vlasy taky jdete ke kadeřníkovi, aby vám je zkrátil.“
Kácení a výsadbu nových stromů a keřů chystá město na první polovinu roku 2015.
Historie městského parku v České Lípě sahá do roku 1875, kdy jej založil českolipský Okrašlovací spolek. Hnízdí tam 45 druhů ptáků. V parku roste 80 druhů dřevin.
V 70. a 80. letech minulého století park utrpěl chybnými pěstebními zásahy, kdy se v něm nahusto vysázelo několik nevhodných stromů.
