„Nepůjde už o klasický sportovní roadster bez střechy, definitivní podobu ještě dolaďujeme,“ prozrazuje majitel společnosti Michal Hradský. „Jsme malá firma, a tak musíme hledat místo na trhu,“ přiznává.
Proč jste se pustili do výroby elektromobilu?
Chceme vyrobit auto, které nebude vypadat jako všechna ostatní, a přitom bude mít i slušnou užitnou hodnotu. Vedle levného provozu je výhodou elektromotorů, že nepotřebují žádnou údržbu a mají delší životnost. Máme vlastní elektromotor, ale ještě s ním nejsme tak docela spokojení. Musíme ho vylepšit.
Kdy chcete auto představit lidem?
Pro elektromobil Kaipan VoltAge už získala automobilka povolení pro provoz na pozemních komunikacích. Premiéry se dočká zřejmě na jaře. Stejně jako minulým modelům finální podobu dá vozu designér Jan Hrbek.
Vývoj nového vozu je složitý, řešíte ho sami?
Spolupracujeme s ostravskou Technickou univerzitou a opavskou firmou Isotra. Úplně všechno si člověk nemůže dělat sám. Chceme dělat i elektromobily, se kterými by mohly jezdit děti od patnácti let. Takové auto nesmí vážit víc než 350 kilogramů, motor musí být do čtyř kilowattů a maximální rychlost nesmí přesáhnout 45 kilometrů. Prvním z těchto aut bude jezdit můj syn, sám pomáhá s jeho vznikem.
Co vás k výrobě aut přivedlo?
Krátce po revoluci jsem chtěl postavit roadster pro sebe, protože na nové auto jsem neměl. Jenže policie a úřady dělaly tenkrát problémy. Nechtěly to povolit. Naštěstí na ministerstvu dopravy byli rozumnější. Společně jsme se po pěti letech dopracovali k tomu, jak schválit malou sérii vozidel. Udělal jsem auto pro sebe, pak pro kamarády a potom pro kamarády kamarádů. Nakonec i pro běžné zákazníky, až jsem zjistil, že mám vlastně automobilku.
Kolik vozů jste dosud vyrobili?
Kolem 380. Ročně děláme asi 20 aut. Letos jsme jich zatím prodali dvanáct. Hotové auto si ale objedná jen pětina lidí, ostatní kupují stavebnice. Jsou levnější a každého Čecha baví si něco ukutit. Dělali jsme si takový průzkum, jak jsou místní lidé šikovní, objížděli jsme vesnice a zjistili, že snad v úplně každé vsi se najde někdo, kdo si vyrobil vlastní malotraktor.
Máte přehled, kde vaše auta jezdí?
Vyvezli jsme jich asi patnáct procent. Jsou v Německu, Nizozemí, Srbsku, v Černé Hoře a na Slovensku. A dokonce i v Bulharsku. Lidé o nás ví většinou díky internetu.
Jak stavebnice vypadá a kolik času je na sestavení kaipanu potřeba?
Tvoří ji rám, karosérie, asi čtyři krabice dílů a přesný návod. Auto vzniká pod naším dozorem, my je pak také zkontrolujeme a vystavíme technický průkaz. Vyzkoušeli jsme, že dva osmnáctiletí kluci, kteří ještě nemají moc zkušeností, ho dají dohromady za měsíc.
Motor není součástí stavebnice?
Ne, ten má většinou každý ze starého auta. Pro přestavbu se používají favority, těch už ale moc není. V Kaipanu 16 je proto motor z Fabie 1,2 TSI a v Kaipanu 57, volné replice Lotusu Seven, pak turbo motor 1,8 z oktávky. S replikami lotusu jsme začínali, pak přišly tři vlastní modely.
Jste jediná ryze česká automobilka v zemi. Kolik lidí zaměstnáváte?
Kolem deseti.
Řídíte firmu, nebo se pustíte, když je to třeba, i do špinavé práce?
S tím nemám žádný problém. Auta vymýšlet a dělat mě baví snad víc než všechno ostatní.
