Liberecký kraj byl čtvrtý v České republice, který měl v Bruselu své zastoupení. První byly Praha a Středočeský kraj. Dnes už mají zastoupení kraje všechny.
"Kraje tehdy pochopily, že by bylo dobře mít přímo u zdroje peněz z EU své lidi. A nejen to. Chtěly mít informace z první ruky o programech a mohly lobbovat u bruselských úředníků. Je to noha v pootevřených dveřích," uvedl Jaroslav Zámečník, jednatel Euroregionu Nisa.
Zástupce kraje v Bruselu Pavel Branda nechce svého předchůdce Lukáše Vorla, kterého si dosadila ČSSD, hodnotit.
"On se převážně staral o hejtmana Stanislava Eichlera, který neuměl anglicky. O jiné jeho činnosti nevím, snad jen, že zrušil původní webové stránky, na nichž Brandův spolupracovník v Bruselu pracoval denně několik hodin. Na nich byly všechny potřebné informace," uvedl Zámečník.
Nyní chce Euroregion Nisa pro starosty všech obcí v kraji připravovat bulletin s praktickými informacemi o dotacích, žádostech a možnostech čerpání fondů.
To je viditelná stránka toho, co bude zástupce kraje v Bruselu dělat. Méně viditelnou přiblížil Pavel Branda na příkladu z minulosti. "Liberecký kraj se zavázal, že uspořádá mezinárodní dětskou olympiádu, ale neměl zajištěné financování," líčí.
Protože v evropském parlamentu také existuje takzvaný medvěd, bylo třeba sehnat informace, jak se k němu dostat. "Stejnou akci pořádali Finové, šli jsme za nimi. Pak jsme jednali s několika europoslanci, s frakcemi a úředníky. Trvalo to dva roky, ale dostali jsme dvakrát víc než Finové."
Branda také upozornil, že jednání s bruselskými úředníky je něco jiného než s českými. Lobbing tam nemá pejorativní význam a nikdy se nesetkal ani s náznakem pokusu o úplatek.
"Příští tři roky chceme dělat servis pro kraj, pro všechny obce regionu a pokusit se napravit to, jak se na Brusel stále ještě dívá většina lidí. Musíme si uvědomit, že díky EU k nám do kraje přišlo od roku 2004 asi dvacet miliard korun. Bez Bruselu a EU bychom neměli nikdy šanci je získat," dodal Pavel Branda.
