„Krávy nesnesou stres, proto k nim přistupujeme s co největší péčí,“ říká Irena...

„Krávy nesnesou stres, proto k nim přistupujeme s co největší péčí,“ říká Irena Vodseďálková (na snímku). | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Krávy tady myjí, češou a hladí. A každá má své vlastní jméno

  • 11
Horský vzduch, šťavnaté bylinky, ale i osobní přístup. Téměř dokonalou idylku má stovka krav na nejvýše položené české biofarmě Josefa Josífka Jóna v Příchovicích. O jejich komfort se tu už více než 25 let stará hlavní zootechnička Irena Vodseďálková.

„Krávy nesnesou stres, proto k nim přistupujeme s co možná největší péčí,“ říká Vodseďálková.

Pro krávy, které se zde chovají pouze na mléko, jsou Příchovice rájem na zemi. Díky zavedeným bio standardům, kterými se farma už devět let řídí, se jim dostává péče pro člověka srovnatelné s pobytem v luxusním wellness centru.

„Ke každé krávě máme osobní přístup. Vozíme je i na soutěže, kde je myjeme, češeme a ony se tetelí blahem. Všechny jsme pojmenovali, známe je osobně. Díky tomu pak nejsou nervózní,“ přibližuje Vodseďálková. V kravíně tak pobývá Eliška, Irena nebo třeba Markéta.

Právě ta je oblíbencem Vodseďálkové. „Je to už babička, je jí dvanáct let a zrovna čeká telátko. Trochu hůř se jí chodí, na druhou stranu je ochotná krmit nám telata. Každé přijme.“

Nejdřív pozdravit a polaskat, potom podojit

Osobní přístup přispívá i k bohaté produkci mléka. Podle Vodseďálkové totiž krávy nesnášejí změny.

„Už si u nás zvykly, že když je někdo dojí, nejdřív se s nimi pozdraví a polaská je. Kdyby byly ve stresu, mohou i zranit člověka nebo snížit produkci. Pokud je ale všechno v pořádku a krávu vklidu podojíme, čeká ji za odměnu jablíčko.“

Krávy potřebují ke spokojenému životu i svůj klid. Farma se v posledních letech stala cílem mnoha turistů, kteří se sjíždějí do nedalekých penzionů a kromě přírody se chtějí kochat i pohledem na dobytek.

„My to samozřejmě vítáme, na druhou stranu každému říkáme, že i zvířata relaxují, ať tedy děti moc nevýskají, protože by je rušily, nebo ať se neprocházejí po jejich pastvě, čímž by jim pošlapaly oblíbené bylinky,“ říká farmářka.

Právě dlouhodobá kvalitní strava přispívá k všeobecné pohodě krav. Farmáři z Příchovic se na rozdíl od konkurence vydali přirozenou cestou - nesejí obilí ani kukuřici, ale pouze přihnojují původní luční louky. Na nich pak rostou bylinky jako je kontryhel nebo jitrocel.

Zima tu trvá osm měsíců

„Ke hnojení nepoužíváme klasickou kejdu, tedy to, co krávy samy vyprodukují. To by nám na louce vytvořilo akorát škraloup, který by bylinky neprorazily. Hnojíme tak stelivem a tekutou složkou, která nám stéká do laguny v kravíně,“ přibližuje Vodseďálková.

Na druhou stranu jsou 800 metrů nad mořem položené Příchovice značnou část roku pod sněhem. „Zima tu trvá sedm osm měsíců. Toho využíváme k množení - zvířata připouštíme, aby se na jaře krávy otelily. Přes zimu také produkujeme nejvíce mléka. Léto je pak pro nás regenerační. Využijeme sluníčko, trávu. Samozřejmě produkujeme dál, ale hlavní je, aby si krávy odpočinuly,“ vysvětluje Vodseďálková.

V Příchovicích denně nadojí zhruba dva tisíce litrů mléka. Pro to si pak jezdí mlékárna z Poděbrad, která z něj následně vyrábí mléčné produkty. „Často se mě lidé ptají, jestli si tu nechceme založit vlastní mlékárnu. Odpovídám na to, že by člověk měl dělat jednu věc, a tu pořádně.“