Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Filmaři točili dokument o Henleinovi, muzeum ukázalo jeho pozůstalost

  14:03aktualizováno  14:03
Konrad Henlein, nacistický pohlavár a rodák z Vratislavic nad Nisou, se dostal do hledáčku dokumentaristů. Štáb České televize o něm natáčel v libereckém muzeu a okolí krajského města dokument pro publicistický cyklus Historie.cs.

Konrád Henlein v dubnu 1939 v Jihlavě, kam přijel slavit Hitlerovy padesáté narozeniny. | foto: Muzeum Vysočiny Jihlava

Kromě Henleina se bude pořad zabývat také dalším místním politikem, Wenzelem Jakschem.

"Oba byli politici spojeni s českým pohraničím. Henlein byl předsedou Sudetoněmecké strany a později říšský komisař a místodržící. Zároveň měl hodnost Obergruppenführera SS. Jaksch byl naproti tomu sociálnědemokratický politik a od osmatřicátého roku předsedou strany DSAP," vysvětlil ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek.

Muzeum poskytlo filmařům především osobní věci z pozůstalosti Konrada Henleina, které má ve svých sbírkách uložené. Ty byly už kdysi, v šestačtyřicátém roce, součástí tehdy nově otevřené expozice libereckého Památníku nacistického barbarství v někdejší Henleinově vile na Husově ulici.

"Jednalo se například o součásti jeho uniformy, doklady k čestnému občanství, ale i fotografie a jiné dokumenty s ním související," prozradil kurátor muzejních sbírkových fondů Lubor Lacina.

Konrada Henleina vítají obyvatelé Aše (2. října 1938).
Bývalá Henleinova vila stojí v Liberci v Husově ulici. Po osvobození zde
Nacisté čekají na Pražském hradě na přijetí u Hitlera. V popředí druhý zprava

Kromě Severočeského muzea se natáčelo také v Henleinově vile či na liberecké radnici. "Liberec byl tehdy hlavní město sudetoněmecké župy," připomněl ředitel muzea.

Henlein chtěl být prezidentem Československa

Henlein se narodil roku 1898 ve Vratislavicích nad Nisou a s rodiči žil v Rychnově u Jablonce. Po absolvování obchodní akademie v Jablonci se roku 1916 přihlásil do armády a poté začal pracovat v jablonecké České obchodní bance.

V říjnu 1933 založil politické hnutí Sudetendeutsche Heimatfront, které se o dva roky později přeměnilo na Sudetendeutsche Partei (SdP). Dokonce se chtěl stát prezidentem Československa. S Adolfem Hitlerem se setkal poprvé v srpnu roku 1935; tehdy začínala vrcholná doba jeho úspěchu.

Konrad Henlein

Konrad Henlein

V osmatřicátém musel Henlein uprchnout z Československa do Německa. Odtud se vrátil až po mnichovské dohodě, již jako Hitlerem jmenovaný říšský komisař pro sudetoněmecké oblasti. Účastnil se osobně vítězného průjezdu Hitlera pohraničím. Jako správce těchto oblastí byl zodpovědný za veškerý teror, kterého se nacisté dopustili po obsazení pohraničí vůči Židům, Čechům a německým antinacistům.

Konec války znamenal pro Henleina konec. 7. května 1945 odjel z Liberce a podařilo se mu dostat až na území osvobozené americkou armádou, kde však byl zajat, vyslýchán a uvězněn v Plzni. Když zjistil, že s ním nikdo jednat nehodlá a že je považován za válečného zločince, podřezal si sklem z rozbitých brýlí časně ráno 10. května žíly.

Díl historického publicistického cyklu věnovaný Henleinovi a Jakschovi se objeví na televizních obrazovkách v září.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.